Položili jsme několik aktuálních otázek týkajících se stávajících problémů ve vzdělávání panu doc. Danielu Münichovi, akademickému ekonomu, působícímu v doktorském programu na CERGE-EI, kde se podílí na vedení think-tanku IDEA. Ten byl také členem NERV II a působí v EENEE a ČSE. Zde přinášíme příslušné odpovědi.

1)     Velmi diskutovaným tématem se obecně stalo zhodnocení předchozího volebního období, kdy ministři Chládek a Valachová vytvářeli novely právních předpisů či zcela nové právní předpisy v mnohem vyšší míře než jejich předchůdci. Nás by zajímalo, jak celkově příslušné období hodnotíte?

Pokud má náš vzdělávací systém obstát před výzvami společenských změn a změn globálních a generace současných dětí dobře připravit na život, musí na změny nutně reagovat. V tomto smyslu byly změny na místě. Ne vždy, ale namnoze byl bohulibý i záměr.  Problém byl příliš často z formou provedení. Jistě všichni chtějí mít ve školách kvalitnější učitele, ale zakázat učit těm již prověřeným dlouho praxí, ale bez správného diplomu z vysoké školy, bylo chybou. Zjednodušit školám přijímací zkoušky byl také bohulibý cíl, ale vnutit školám jednotné zkoušky má teď nezamýšlené důsledky v koncentraci škol na zkouškovou přípravu. Další příklady volby nedomyšlených způsobů řešení uvádím dále.

2)     Zřejmě nejdiskutovanějším tématem (alespoň mediálně) se pak stala tzv. inkluze. Je podle Vás nastolený trend tím správným?

Jak se to vezme. Je jistě správným trendem snižovat poměrně vysoký podíl znevýhodněných dětí mimo hlavní proud vzdělávání. Stejně tak je dobrým trendem navyšovat prostředky, aby tyto děti mohly v běžných školách dobře fungovat.

Na druhé straně není radno pokračovat v trendu zavádění nedostatečně promyšlených, nedostatečně vydiskutovaných a nedodatečně financovaných změn, jako byla tato. 

3)     Rovněž změny v předškolním vzdělávání se jeví jakožto velmi sporné. Je podle Vašeho názoru povinná předškolní docházka a také povinnost mateřských škol umisťovat i děti 2leté tím správným, co tato oblast potřebovala?

Bylo a stále je záhodno řešit nedostatečnou připravenost některých šestiletých dětí na školu. Zvolené řešení, tedy paušální povinnost povinné předškolní docházky do MŠ, však nebylo vhodné. Opět nebylo dostatečně promyšleno a prodiskutováno, nebyla zvážena alternativní řešení. Pokud jde o zavedení nároku místa ve školce pro dvouleté, bylo to opět jako přes kopírák.  Změna zákona poslaneckou iniciativou nebyla ani vyhodnocena, ani dostatečně společensky vydiskutována a nebyly posouzeny varianty řešení. Zvolené řešení formou zákonného příkazu školám a obcím, bez promyšlení včasného zajištění finančních, kapacitních a lidských zdrojů jinak dobře míněný cíl dost poškodilo. 

4)     Nemůžeme se vyhnout otázce, která v tuto chvíli rovněž rezonuje, a to je reforma financování škol. Myslíte si, že odklon od normativního financování je krok správným směrem?

Starý i nový systém je svou podstatou normativní, tedy založený na parametrech, normách. Ti kdo navrhovali nový systém dobře vnímali nedostatky zavedeného systému, viděli zamýšlené přínosy systému nového, ale do velké míry jim unikla řada nezamýšlených nedostatků, které vyplavou na povrch, pokud bude nový systém skutečně zaveden. Starý systém bylo myslím záhodno zjednodušit a vedle normativu na žáka, což nikdo neošidí, poskytovat dodatečné prostředky pro malé základní školy v menších obcích a v obcích sociálně-ekonomicky slabších, kde je pozitivní role školy a kvalitních učitelů násobně větší než jinde.

5)     Nyní malinko obecněji. Jakožto odborník v dané oblasti byste našim čtenářům mohl vydefinovat tři největší problémy, které oblast českého školství má?

Obrovský problém, který rodí nespočet problémů dalších jsou nízké platy pracovníků ve školství a těch pedagogických především. Další 'nadproblém' je neexistence dostatečné společenské shody na dalším směrování českého regionálního školství. A třetí 'nadproblém' je nedostatečně profesionální příprava nových regulací, tedy vyhlášek a zákonů. V této oblasti se systematicky a dlouhodobě obchází osvědčená procesní pravidla RIA (Hodnocení dopadů regulace, z angličtina Regulatory Impact Assesment). Součástí tohoto procesu jsou: kvalitní podrobná analýza řešeného problému, návrh věcných variant řešení problému a vyhodnocení jejich dopadů, diskuse variant s dotčenými subjekty, kriteriální výběr nejlepší varianty řešení a pokud to je možné tak její pilotní ověření. A také podrobný návrh způsobu ex-post vyhodnocení skutečných dopadů zvoleného řešení. Jsou to v podstatě samozřejmosti, které dělá nejen každá solidní firma, ale dělají to u zásadnějších rozhodnutí i lidé doma. V Česku je však bohužel zvykem jít bez většího rozmyslu hned na věc a odhlasovat nějaký paragraf. Nejenže to pak příliš často nefunguje jak mělo, ale diskredituje se tím i původní bohulibý cíl a zvyšuje to nedůvěru společnosti v efektivní fungování demokratického státu.

6)     Pokud byste fiktivně mohl stát na jedno volební období v čele resortu MŠMT, jaká nejzásadnější opatření byste učinil?

Opravdu jen fiktivně prosím. Ministr by měl být politik schopný prosadit věci i politicky a měl by být schopen usměrnit, když ne uřídit, kolos, jakým MŠMT je.  Snažil bych se do budoucna zamezit opakujícím se chybám, které jsem stručně popsal výše. Snažil bych se posílit procesy RIA a položit systémové základy syntetického zapojení kvalitních analýz a výzkumů do procesu přípravy nových regulací, tedy zákonů a vyhlášek. Snažil bych se dále o to, aby ministerstvo iniciovalo, koordinačně a logisticky podpořilo věcnou, kvalitními výzkumy a zahraničními zkušenostmi informovanou společenskou diskusi o směřování našeho vzdělávacího systému.  A konečně bych se snažil upozorňovat na nedoceněný význam kvality vedení škol a toho co by mělo a nemělo dělat. Začal bych zadáním procesního auditu práce vedení škol, aby se konečně ukázalo, co vše je na jejich bedrech zavěšeno a proč nemají dostatek času na řízení a koučování samotného pedagogického procesu. Záměrně jsem v prioritách neuvedl  prosazování výrazného navýšení rozpočtu na platy pracovníků ve školství. O to by totiž neměl žebrat ministr školství u ministra financí, ale mělo by to být přímo agendou premiéra, celé vlády a vlastně i demokratické opozice, která by se měla na slibu dlouhodobě výrazně vyšších platů shodnout také. V zoufalství bych jim to pořád do kola alespoň veřejně připomínal.

7)     Závěrem bychom se chtěli ještě dotázat, jak hodnotíte programové prohlášení současné vlády v demisi v oblasti vzdělávání? Předpokládejme, že tato vláda získá v některém z dalších pokusů důvěru?

Většina bodů programového prohlášení, přinejmenším těch v oblasti regionálního školství, se mi celkem pozdává. Jak už to však u těchto dokumentů bývá, jedno jsou stručné obecné proklamace a něco jiného jsou konkrétní opatření, tedy způsoby, jak se bude žádoucích cílů dosahovat. Díky odpovědím na předchozí otázky vlastně ani nemusím dávat příklady jak moc je kromě cíle důležitá i cesta.