Oslovili jsme MŠMT v oblastech týkajících se bezplatného školního stravování, zavedení cut-off score, nových pravidel v konkurzech na ředitele škol a dalších inovací ve vzdělávání. MŠMT na naše dotazy reagovalo následovně.

 

1)     Velmi mediálně „vděčným“ tématem je zavedení bezplatného školního stravování v určitých segmentech školství. Zajímal by nás Váš názor na tuto problematiku, případně pak uvedení argumentů pro zavedení anebo nezavedení této novinky.

      Ministerstvo školství již dnes rozděluje zhruba 30 milionů korun na obědy pro sociálně znevýhodněné, což má velmi pozitivní dopad. U dvou třetin dětí, které se často rekrutují například z rodin matek samoživitelek, se například prokazatelně zlepšila školní docházka a u některých také prospěch. Tato podpora má tedy jednoznačně smysl. Naše představa je taková, že by na ně měly nárok ty děti, jejichž rodiče pobírají přídavky na děti.

 2)     Dalším velmi diskutovaným a rozporuplným tématem je oblast zavedené tzv. cut-off score u jednotné přijímací zkoušky do SŠ. Zajímalo by nás, jak se na tuto věc díváte, případně, jak byste si takovýto systém představovali?

Tzv. cut-off score nad dnešní podobou jednotné přijímací zkoušky vnímá MŠMT jako umělou překážku přístupu ke vzdělaní, nikterak neřešící jednu z hlavních příčin, kterou je přebytek nabídky středoškolských maturitních oborů i jejich nevhodná struktura v některých krajích. Je třeba jít spíše cestou zlepšování kvality jednotlivých škol. Podrobnější informace na téma cut-off score podá MŠMT až po lednovém jednání tripartity.

3)     Při této příležitosti se několikrát v médiích objevila problematika tzv. plošného testování žáků. Jedná se pouze o tzv. mediální výstřel anebo MŠMT uvažuje tímto směrem?

Česká školní inspekce na základě zkušeností z obou celoplošných generálních zkoušek, na základě obecně uznávaných zásad metodologie testování i na základě povědomí o největší míře využitelnosti výsledků získaných elektronickým testováním, doporučila:

·    Prodloužit časový interval mezi celoplošnými (povinnými) šetřeními míry naplnění požadavků minimálních standardů v profilových předmětech (český jazyk, matematika, cizí jazyk) v 5. a 9. třídách na 4 roky.

·    Proložit celoplošná šetření každoročními výběrovými šetřeními ČŠI sledujícími jak míru naplnění požadavků minimálních standardů v profilových i neprofilových předmětech (po jejich dopracování do použitelné podoby) v různých ročnících (nejen v 5. a 9. třídách), tak dosaženou úroveň ve vybraných gramotnostech (čtenářská, matematická, přírodovědná, jazyková, sociální

a informační).

K uvedeným doporučením vedly především následující argumenty:

·    Z hlediska monitorování celkového stavu vzdělávací soustavy platí, že každoroční celoplošné testování by nepřineslo žádnou významnou výhodu (data získaná z dostatečně velkého, statisticky významného vzorku by se od celoplošně získaných dat nijak nelišila). Každoroční celoplošné testování by pouze zvyšovalo zátěž pro školy a oprávněně vyvolávalo výhrady vůči jinak užitečné formě evaluace.

·    Pedagogické procesy mají své vlastní tempo a setrvačnost a je nereálné, aby opatření přijatá na základě zjištění z jednoho testovacího běhu přinesla konkrétní posun registrovatelný v řádu několika měsíců.

·    Každoroční celoplošné testování míry naplnění požadavků minimálních standardů v rámci 5. a 9. tříd ZŠ by významně omezilo prostor pro sledování a hodnocení dalších výstupů výuky.

·    Současně s celoplošnými a výběrovými šetřeními ČŠI nadále probíhají mezinárodní šetření PISA, TIMSS, PIRLS apod. – také tato šetření jsou zdrojem informací o aktuálních výsledcích zapojených škol.

Na současném stavu v tuto chvíli neplánuje MŠMT nic měnit.

 4)     V nedávném rozhovoru v médiích uvedl pan ministr, že uvažuje o zjednodušení společné části maturitní zkoušky, kdy by měla být z této části maturity vyjmuta slohová práce a ústní část této zkoušky. V jakém časovém horizontu můžeme změny očekávat?

      Úpravy společné části maturitní zkoušky tímto způsobem jsou zatím ve stádiu úvah a diskuzí.

      5)     Rovněž oblast konkurzů na ředitele škol v současné době prochází legislativním procesem. Jaký je představovaný cílový stav v dané oblasti pro MŠMT?

      Schválením návrhu vyhlášky dojde k tomu, že při výběru kandidátů na pozici ředitele školy nebo školského zařízení bude posíleno hledisko odbornosti při posuzování vhodnosti uchazečů. Těmito hledisky, jimiž se bude konkursní komise řídit zejména, jsou pedagogické aspekty práce ředitele školy, pedagogická vize uchazeče, jeho představy o vedení pedagogického sboru a jeho osobnostní kvality. Návrh vyhlášky má dále výslovně připustit i využití jiných nástrojů personálního výběru, než je řízený rozhovor nebo znalostní test.

Návrh vyhlášky dále dílčím způsobem upravuje složení komise s cílem posílit odbornost posuzování uchazečů a zpřesňuje způsob nominace některých členů komise. Tyto úpravy se týkají zejména posílení zastoupení odborníků v oblasti státní správy, organizace a řízení ve školství a způsobu nominace zástupce pedagogických pracovníků a školské rady. Konečně se také navrhuje posílit význam výsledného pořadí uchazečů pro další postup zřizovatele, a to výslovným uvedením, že zřizovatel je výsledným pořadím uchazečů vázán.

 6)     Pan ministr rovněž uvedl, že představí novelu zákona o pedagogických pracovnících, kdy by se nově pedagogické vzdělání pro pedagogy nevyžadovalo zcela striktně a segment by se více otevřel odborníkům z praxe. Jak by případný nový model vypadal?

      Připravovaný návrh novely zákona o pedagogických pracovnících má umožnit, aby škola zaměstnala na „plný úvazek“ jako učitele toho, kdo ve svém oboru, pro nějž také absolvoval odbornou přípravu a má v něm praxi, skončil a bude se chtít stát učitelem. Takovéhoto člověka bude moci ředitel zaměstnat rovnou – ne až poté, co si ke svému odbornému vzdělání doplní tzv. pedagogickou způsobilost (znalost pedagogiky, psychologie a didaktiky). Takový učitel bude mít 3 roky na to, aby si vzdělání doplnil a během dvou let mu bude škola poskytovat jako každému začínajícímu učiteli podporu uvádějícího učitele. Navrhovaná možnost zaměstnat tzv. odborníky z praxe se týká jen odborného školství. Pro výuku všeobecně-vzdělávacích předmětů nepovažujeme tento model za vyhovující.

 7)     Asi nejvíce diskutovanou oblastí současné doby pak je mzdová situace jak pedagogických tak nepedagogických pracovníků školství. V médiích můžeme sledovat množství různých návrhů na zvyšování platů, realita je však poněkud jiná. Jaké je v dané oblasti stanovisko MŠMT? Co můžeme čekat v příštím kalendářním roce, s výhledem na následující kalendářní rok, případně školní rok? O kolik % by si zaměstnanci ve školství mohli přilepšit a kdy?

U pedagogických pracovníků v současné chvíli MŠMT požaduje nárůst cca 16 % oproti roku 2018, což představuje celkový objem cca 17 mld. Kč (včetně zákonných odvodů). U nepedagogických pracovníků je nyní požádáno o zvýšení o 5 % oproti roku 2018, což představuje cca 1,3 mld. Kč (včetně odvodů). Růst platů nepedagogických zaměstnanců bude ale spíš závislý od vládou schváleného zvýšení odměňování v celém veřejném sektoru, neboť tito zaměstnanci mají stejnou přílohu (tabulka platových tarifů) příslušného nařízení vlády.

8)     Závěrem bychom Vám chtěli poskytnout určitý prostor pro možnost vyjádřit se k našim čtenářům do nového kalendářního roku. I my Vám pak přejeme příjemné svátky a šťastný Nový rok.

Vašim čtenářům přejeme do nového roku vše dobré. A všem, kteří pracuji s dětmi a mládeží, chceme velmi poděkovat za jejich úsilí v roce 2018.

 

S pozdravem

 

Oddělení vnějších vztahů a komunikace

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy

Karmelitská 529/5

118 12 Praha 1

e-mail: press@msmt.cz

www.msmt.cz

18.12.2018 | Karma článku: 5.10