| Neznámý uživatel | 2017-03-16 15:23:00 |  |
|---|
| Česká představa inovací není kontinuální vývoj a vyhodnocování dosavadní práce, ale potácení se mezi dvěma krajnostmi. Každá revoluce sežere své děti. A revoluce ve vzdělávání i ty naše. Nevím, proč se neinspirujeme v zemích, které problémy řešily kontinuálně a dospěly k nějakému poznání. Že by vzdělanost nebyla tím hlavním cílem? |
|
| Neznámý uživatel | 2017-03-16 15:18:34 | |
|---|
| Žáků, kteří mají radost z myšlení, opravdu mnoho neznám. Když už se na střední odborné škole klopotně dopracují v odborném předmětu např. k pohybové rovnici, troskotají na jejím řešení a vyvození nějakého závěru. Nic se jim nespojuje s ničím, nepoznají příbuzné jevy. Obávám se, že metoda založená na neustálém "objevování" a hledání "své úrovně" nebude tou správnou oporou. Kdyby žáci měli pořád všechno "objevovat", chodí do školy dvacet let. Proboha, nahoďte už zdravý rozum - jestli chci umět řešit rovnice, musím jich spočítat stovku, hejný, nehejný. Pořád se předstírá, že život je hra a když děti zjistí, že ne, hroutí se - ona je to taky odpovědnost, stres, zátěž a vytrvalost. |
|
| Neznámý uživatel | 2017-03-16 13:54:52 | |
|---|
| Pro mne, učitele třetí třídy, je Hejného matematika opravdovou změnou, ve školství již tolik potřebnou. A doufám, že zasáhne jako blesk i druhý stupeň a střední školy. Je to učení i zábava, myšlení i radost z něj. Jsem vždy v úžasu nad myšlením dětí, pokud k němu dostanou prostor. A tato matematika nepotřebuje ani známkování, každý žák si může najít svou úroveň úkolů. stále mne udivuje, co se díky HM o matematice dozvídám. Pro mne-ano, ano. |
|
| Neznámý uživatel | 2017-03-16 08:47:16 | |
|---|
| Je škoda, že většina metod je použitelná hlavně na 1. stupni. |
|
| Neznámý uživatel | 2017-03-15 12:05:15 | |
|---|
U nás na 1. stupni vyučujeme obě metody - tedy klasicky i Hejného. Opět se mi potvrdilo, co už dávno tuším - nezáleží ani tak na metodě, ale na učiteli, která metoda mu vyhovuje. Tu ať si vybere, hlavní je, aby obě metody naplňovaly cíle. V podstatě není tak důležitý prostředek, ale výsledek.
Z mé zkušenosti matikáře 2. stupně - každá z metod má svá pozitiva i negativa. |
|
| Neznámý uživatel | 2017-03-14 21:27:06 | |
|---|
| Na naší škole učíme matematiku dost poctivě, takže naši žáci jsou na SŠ za hvězdy, přestože náš kolektiv matikářů stále není spokojen s výsledkem své práce. Učíme i rozšiřující učivo, lomené výrazy, goniometrické funkce atd. a jede se i v devítkách až do konce června. Vyžadujeme přípravu, procvičujeme, vyvíjíme tlak na znalosti, píšeme testy.Nesmí se takzvaně vyměknout a podlehnout nátlaku rodičů. V devítce už se mládeži učit nechce, jsou přijatí na školy a rodiče je nechávají doma, kdykoliv se jim nechce do školy jít. Někdy to je o nervy, už měsíc denně chybí ve třídě i deset žáků. To se pak nedá nic naučit, neustále se musíme vracet k učivu, tolerovat nepřítomnost ve škole, doplňovat, doučovat - jsme jim za blbce. K metodě pana Hejného - je mi známa jen pro první stupeň a nejsem proti. Dá se ale říci, že všechny inovace končí u malých dětí.Jak učit dál na druhém stupni, do toho se už moc inovátorů nežene. Puberťáci už jsou tvrdý oříšek.Jak tedy navázat na druhém stupni, to nechť nám pan Hejný ukáže. Budeme jen rádi. |
|
| Neznámý uživatel | 2017-03-14 05:59:33 | |
|---|
| Využíváme tuto metodu v MŠ. Pro malé děti je velice vhodná napříč všemi výchovnými složkami. Myslím, že i první stupeň ZŠ z ní může těžit - děti se naučí samostatně myslet, vyvozovat závěry aj. Otázka je, zda je vhodná na další stupně škol. |
|
| Neznámý uživatel | 2017-03-13 10:27:28 | |
|---|
| Myslím, že opravdu inovační metoda by spočívala v tom, aby se konečně začalo pořádně učit a vyžadovat. |
|
| Neznámý uživatel | 2017-03-13 08:51:08 | |
|---|
Můj základní poznatek středoškolského učitele je, že za poslední léta (a těch "posledních let" je už poměrně dost) šly jakékoli systematické znalosti žáků totálně do háje a zmizela rutinní znalost běžných počtů, když zůstaneme u matematiky, jak to honosně nazýváme. Jak je možné, že když neustále inovujeme a hledáme "nové metody", žáci nejsou schopni rutinně vyřešit rovnici, odstranit složený zlomek nebo si zapamatovat aspoň tři nezbytné goniometrické funkce. Škola pořád uhýbá žákům, kteří se nechtějí učit a nechtějí se zamýšlet. Místo, abychom využili toho, že malé děti si rychle, snadno a rády pamatují, prošustrujeme první tři ročníky základní školy povrchním hraním s omalovánkami. Selekce po 5. třídě to dorazí. Místo, abychom systematicky pracovali s menším počtem dětí, je rozdělíme v deseti letech na šprty, ze kterých se snažíme vychovat miniakademiky a připravujeme je o dětství, a na ty, které hodíme přes palubu, protože se probudí ke své škodě až později. Jenže to už se z nich bude rekrutovat armáda čtyřkařů, po kterých sáhnou učiliště tlačená firmami s nedostatkem dělnické třídy.
Nevím, jestli tenhle problém vyřeší metoda, kterou se zviditelnil pan Hejný. Třeba ano. Můj dědeček říkával "Uč jak uč, hlavně nauč!" Obávám se, že to není dnes cílem. |
|
| Mgr. Dalibor Fusek | 2017-03-13 06:17:41 | |
|---|
| Zajímalo by nás, zda máte ve Vaší škole zkušenosti s výukou matematiky tzv. Hejného metodou, případně, zda máte zkušenosti s jakoukoliv jinou inovační metodou vzdělávání. Zajímaly by nás Vaše poznatky a případná doporučení k vyučování formou těchto inovací. |
|
jsme vždy ve spojení s Vámi