Vzdělávací služby

Merida Hradec ...Sanitární zařízení - hygienické potřeby - úklidová technika - profesionální úklidová chemie - prostorová...
O co jde?

Náš portál je nástroj, ve kterém lze nalézt veškeré potřebné informace z oblastí vzdělávání a trhu práce. Nabízíme nepřeberné množství služeb vedoucích ke zkvalitnění Vašeho vzdělání.

Pro koho to je?

Pro každého, koho zajímá vzdělávání anebo trh práce. Našimi klienty jsou ředitelé škol a jejich zástupci, učitelé, žáci, studenti a jejich rodiče, stejně tak firmy a jejich zaměstnanci.

Proč zrovna my?

Protože u nás naleznete vše, co se vzdělávání a trhu práce týká. Pracujeme systematicky a naše databáze se neustále rozšiřují. Jsme profesionálové, nejen, že víme, co chcete, my víme i co potřebujete.



Náš komentář

Zde Vám přineseme naše komentáře, zhodnocení či glosy k tématům, které nás zaujmou. Upozorňujeme, že se jedná pouze o náš osobní názor, někdy také využijeme prostředků nadsázky. I z tohoto důvodu doufáme, že se nikoho nedotkneme. Zcela jistě to není náš cíl.

13.3.2014

Svět podle ŽENY

Již v úvodu svého článku chci upozornit na fakt, že si žen velmi vážím a jsem si vědom toho, že jim tímto článkem možná trochu ublížím. Přesto jsem se rozhodl jej napsat, neboť míra mého rozhořčení překročila normální meze a já bych byl rád, aby některé věci byly veřejně řečeny a neschovávány pod povrchem. O co tedy jde?
Poměrně nedávno byla v tisku demonstrována zpráva, že se postavení českých žen vůči českým mužům opětovně propadlo a dostali jsme se na úroveň arabských států. A poněvadž dlouhodobě pracuji se statistikami a ženami, rozhodl jsem se danou informaci ověřit. A ejhle, sám jsem se zhrozil, co se za danými čísly schovává. Za prvé. Dané číslo je ve své podstatě aritmetickým průměrem třech podstatných veličin. Rád bych pak jednotlivé věci rozebral samostatně. Jedná se především o aspiraci žen na vzdělání (jak dlouho a vysoce chtějí studovat), o výši platu, o který si ženy řeknou a o zastoupení žen v politice. Pojďme tedy popořadě. Ženy dnes dosahují vyššího vzdělání než muži, přesto nenaleznou uplatnění. Ano, je tomu skutečně tak. Problém je v tom, že převážná většina žen volí humanitní obory. A upřímně, ty dnes nemají budoucnost. Česká ekonomika je postavena na průmyslu, technice, inovacích. Je krásné, že ženy mají vysokou školu, ale bohužel takovou, která se jen těžce uplatní. Za druhé, ženy si říkají o nižší plat. A to je špatně? Naopak. Většina zahraničních investorů utíká od nás právě z těchto důvodů. Vždyť to je nejvyšší bonus žen. Problém je v tom, že tohoto bonusu nedokážou využít. Jako příklad vezmu sektor školství, ve kterém dlouhodobě pracuji. Snad nikdo mi nebude vyčítat přívětek, že české školství je „přebabováno“. A problém je právě v onom platu. Zatímco muže u pohovoru ani za nic nepřesvědčíte o budoucnosti ve vzdělávání, žena velmi ráda sáhne po jistotě, zvláště když ví, že její spolupracovnice budou stejného pohlaví a stejného ražení. Nutit ženám vyšší plat je asi tak stejně účelné jako říkat Číňanovi: „Prodávej za stejnou cenu jako Američan!“. Snad každý rozumný člověk si dokáže přeložit, co se za daným vyjádřením skrývá. A za třetí, ženy se neúčastní politiky. Ano, to je pravda. Některé například ani neví, jaké zřízení má Česká republika a myslí si, že Barack Obama je model firmy „Luis Vutton“. Omlouvám se, teď přeháním. I za to, že jsem danou značku firmy možná napsal špatně. Problém je v tom, že ženy opravdu politika nezajímá a nebaví. A já jim ji nutit nebudu. Argument, že se jim do tohoto mužného prostředí prostě nechce, není opodstatnitelný. Prostě, buď v sobě naleznou zodpovědnost a půjdou do toho anebo ne. Věčně hledat argumenty, proč ne, ty neobstojí. Nechci se navíc v tomto svém článku dotýkat věcí, kdy mladé ženy mnohdy paradoxně sociálního systému tohoto státu zneužívají (prodlužování mateřské). Závěrem chci jen dodat, že ty státy, které se umístily na prvních místech žebříčku, mi příkladem v žádném případě nejsou. Dosáhly svého postavení především různými kvótami, a to je podle mne cesta do pekel. Ženy prostě v sobě musí nalézt zodpovědnost nejen za věci své, své rodiny a svých kamarádek, ale i za věci celé společnosti. Jinak dopadneme špatně. A to, že ženy budou zase alibisticky hlásat do světa: „To my ne, to muži!“, to nám opravdu nijak nepomůže.
Průměr: 5,00

26.2.2014

Jak se stanete koncem světa

V průběhu života se může stát mnoho věcí, které zásadním způsobem ovlivní, jak kvalitní život žijete. Jednou z nich je i místo, kde se narodíte a také místo, kde se rozhodnete žít.
Asi jen málokdo může zpochybnit fakt, že hlavní město má vždy tu tendenci přitáhnout nejen největší koláč z kapitálu státu, ale tím pádem i tu nejkvalitnější a nejkvalifikovanější pracovní sílu. A je tomu tak do jisté míry i dobře. Je ale také důležité připustit, že ony regiony, které se stávají sběrnou základnou pro ono hlavní město, je také potřebné do určité míry zachovat a neučinit neobyvatelnými. Cena, kterou zaplatíte za to, když tomu tak není, je totiž příliš vysoká. A to ve svém důsledku i pro ono hlavní město. Zkusme si to vysvětlit na jednom velmi reálném příkladu. Hned na úvod pak chci jen vysvětlit, že se mi v žádném případě nestýská po časech minulých a už v žádném případě nejsem zastáncem centrálně řízené ekonomiky. Ale nyní již ke zmiňované ukázce. Vezměme si region Ostravska. Ještě poměrně nedávno prosperující region s jednou z nejvyšších koncentrací obyvatel v rámci republiky. Důvodu, proč tomu tak bylo, je hned několik. Samozřejmostí je dostupnost práce (i když strukturálně velmi nevhodné), ale také poloha. Ano, Ostravsko se mohlo pyšnit tím, že bylo skutečným geografickým středem Československa. Vzájemná konkurence Čechů a Slováků tedy vedla k dostředivým tendencím a značná část veřejných investic musela dopadnout „někam na pomezí“ mezi těmito dvěma sousedy. A bylo tomu tak ze zcela logických důvodů. Vždyť to znáte všichni z domu, je to absolutně přirozené. Jestliže se 2 sourozenci o cokoliv hádají, nastává okamžik kompromisu. A právě z tohoto důvodu dopadla značná část investic do této oblasti. Představte si ten šok, když jste se jednoho rána vzbudili a z centra jste se ocitli na okraji. A navíc ještě v jiném světě, jehož doménou nebyl těžký průmysl a nekvalifikovaná pracovní síla. S tím se velmi těžce sžije jakýkoliv region na světě. Nastává tím začarovaný kruh neúspěchu regionu. Jak tento region opětovně postavit na nohy? Daná situace lze v podstatě řešit pouze dvěma analogickými způsoby. V obou případech se jedná o přísun investic. V jednom případě o investice zahraniční a ve druhém o lokální. A zde je právě ten zakopaný pes. Ani jedny nejsou očividně pro tento stát účelné. Zahraniční kapitál asi jen těžko bude nasměrován do oblasti, která se jeví jako okrajová. Dá se to pochopit, a to i z důvodu absence znalosti lokálního trhu zahraniční firmou. Vždyť zcela upřímně, kdo z Vás by vystavěl fabriku v cizím státě někde, kde to je absolutně nejdál od hlavního města. Vím, že se dopouštím určitých zjednodušení, bohužel se musím snažit tento článek učinit svým rozsahem snesitelný, což značně omezuje mé možnosti. Příliv domácích investic je pak značně omezen infrastrukturou. Je asi každému jasné, že nemá smysl investovat tam, odkud své výrobky nemohu rychle odvést zákazníkům. Je až zarážející, že v Ostravě byla první dálnice dostavena až poté, co Praha byla již napojena na sedmou dálnici či rychlostní silnici. To je poněkud nelogické, vezmeme-li v potaz, že Ostravsko jako region má takřka stejný počet obyvatel jako Praha. Zvláště ve světle toho, že dálnice jsou stavěny z veřejných peněz, se to zdá až diskriminační. Argument typu, že centrum musí být řešeno jako první, mi připadá poněkud egocentrický. Co nám tedy zbývá? Ano, zcela správnou cestou by bylo, pokud by se region vzpamatoval sám. To by bylo zcela logické a pro místní lidi i určitě povzbuzující a z mého pohledu i správné. Má to ovšem jeden háček. A tím je právě onen zmiňovaný koloběh neúspěchu. Dnešní především mladí lidé nejsou zvyklí na cokoliv čekat a berou svůj osud do svých rukou sami. A to je samozřejmě správné. Má to však jeden zásadní důsledek. Nastává totiž výrazný nesoulad mezi investicemi v regionu a přínosy v regionu jiném. Jako příklad si vezměte klasickou dráhu mladého člověka. Místní samospráva investuje značné peníze do kvalitního vzdělání dětí a mládeže na svém území. Tyto peníze spolknou více než polovinu prostředků investovaných regionálními samosprávami. Tito mladí lidé dostudují, ale stávají se součástí koloběhu neúspěchu. V regionu, v němž vyrostli, nemohou nalézt kvalifikovanou práci, jsou totiž překvalifikovaní. Za stejnou práci v centru totiž dostanou mnohonásobně více peněz než ve svém regionu. Tak nejprve na zkušenou, postupně však natrvalo odcházejí z tohoto regionu a ponechávají jej svému osudu. Praha tak získává bez vlastního přičinění kvalifikovanou, pracovitou, ale i levnou pracovní sílu, bez kulturních bariér. Regionu pak zůstávají levné prázdné byty a struktura obyvatel, která je neproduktivní anebo jen velmi málo. Jedná se především o starší obyvatelstvo a také to, které nazýváme nepřizpůsobivé, neboť je pro ně vhodné se při snížených nákladech na život v těchto regionech koncentrovat. A tak nastává paradox, kdy se tyto regiony tzv. dolidňují těmito osobami. To činí tyto regiony zase o něco více neatraktivními. Důsledek však může být zcela fatální. Asi jen stěží můžeme předpokládat, že jednoho dne se někdo vrátí do těchto regionů a postará se o své rodiče a zabezpečí je. Vytváříme tímto způsobem ghetta, a to především svou nezodpovědnou regionální politikou. Jak jsem již uvedl v úvodu, nemám rád žádné socialistické „vyrovnávací“ experimenty. Já jen chci, aby si lidé uvědomili, že Ostravsko není okraj, je ve své podstatě centrum, které se ocitlo nevědomky na okraji. Chci také, aby každá veřejná koruna byla rozprostřena recipročně do všech regionů ČR a ne jen do centra. Zvláště při zkušenostech, kdy značná část peněz byla korupčně různými experimenty tunelů typu Blanka a spol. nenávratně rozkradena. Chci, aby koruna vložená do Prahy byla stejně tak zaslána do Ostravy. Možná, že by stálo za úvahu jí do té Prahy ani neposílat, jestliže region prosperuje a láká zahraniční kapitál. Tak daleko ovšem nechci jít. Jestliže tomu tak ale není, pak bych považoval za rozumné se v rámci solidarity postarat i o ony vzniklé regionální problémy. Bylo by asi fér, jestliže by si Praha, stejně jako u veřejných financí, pobrala odpovídající si koláč sociálně nepřizpůsobivých občanů. Když už se máme dělit o své zdroje stejně, tak nejen o ty kvalifikované a finančně přínosné, ale i o ty ostatní.
Průměr: 5,00

<< < 1 2 3 4 5 6 > >>
Pátek 24.11.2017, svátek má Emílie


Přihlášení





Zapomněli jste heslo?
Proč se registrovat? Registrovat
Registrací dostanete přístup do všech sekcí portálu. Můžete rovněž objednávat služby v placených sekcích anebo využívat bonusů Systému bonifikace.

jsme vždy ve spojení s Vámi

Facebook Google plus ICQ-671236329 Skype Twitter LinkedIn

Aktuální anketa

Která z uvedených osob by podle Vás byla nejlepším ministrem školství?

Dnešní počasí v krajích ČR

Počasí TOPlist

Používáním webu souhlasíte s tím, že k poskytování služeb a analýze návštěvnosti používáme soubory cookie.