Položili jsme Pedagogické komoře, z.s. několik zásadních otázek, na nichž jsme se snažili zdokumentovat její účel, činnost a také cíle a záměry. Na naše otázky odpovídali pánové Radek Sárközi a Janek Wagner.

 

1.)   Jak byste co nejsrozumitelněji popsali poslání Vaší organizace?

Chceme přesvědčit kolegy, že má smysl se spojit napříč různými pedagogickými profesemi a společně se snažit o zlepšení českého školství a podmínek k práci. Jen pokud budeme postupovat společně, může se nám podařit prosadit pozitivní změny ve vzdělávání. Například narovnání platů pedagogů na průměr obvyklý v Evropské unii i odpovídající zvýšení výdajů na školství, které činí u nás 3,7 % HDP (od roku 2011 kontinuálně klesají z hodnoty 4,3 % HDP), zatímco v EU tvoří 5,1 % HDP. Myslíme si, že o řadě věcí si dokážou pedagogové rozhodovat sami a nepotřebují nad sebou dohled ČŠI, MŠMT, NIDV či VÚP. Chceme být sebevědomým partnerem nejen těchto institucí, ale také politikům i médiím a postupně budovat větší prestiž pedagogů ve společnosti. Chceme ukázat, že se dokážeme domluvit. Jsme na jedné lodi - učitelé, ředitelé i další pedagogičtí pracovníci. Ta loď se potápí a my musíme spolupracovat. Evidentně se nám to daří, neboť máme již 1.800 členů a jsme největším školským spolkem. Přes 23 % členů tvoří vedoucí pracovníci škol (ředitelé a jejich zástupci).

2.)   Pokuste se stručně definovat konkrétní cíle, jichž chcete dosáhnout v blízkém časovém horizontu (cca 1 rok), střednědobém (cca 1 volební období) a dlouhodobém (cca 10 a více let)?

V tomto roce bychom rádi dosáhli očištění legislativy od neodborných zásahů Kateřiny Valachové a Stanislava Štecha - jedná se především o odbornou revizi inkluze, povinné předškolní vzdělávání a nové financování škol. Do konce tohoto volebního období bychom rádi prosadili přijetí samostatného zákona, který by ustavil Pedagogickou komoru ČR jako samosprávnou profesní stavovskou organizaci. Tím by se profese pedagoga dostala oficiálně na roveň dvanácti dalším profesím, které již samostatný zákon mají (lékaři, architekti, advokáti…). Platy učitelů by měly odpovídat platům ostatních vysokoškolsky vzdělaných zaměstnanců. Chceme citelně zredukovat přebujelou administrativu. A za 10 let? Učitelé by měli být váženou profesí jako je tomu např. ve Finsku a požívat vysoké společenské prestiže i důvěry veřejnosti. Ve školách by měly být běžné podpůrné profese jako je školní psycholog, speciální pedagog, asistent nebo sociální pedagog a více administrativních zaměstnanců.

3.)   Jak se zájemce může stát členem Vaší organizace?

Členem spolku Pedagogická komora se může stát každý pedagogický pracovník, který splňuje kvalifikační předpoklady podle zákona o pedagogických pracovnících (učitel, ředitel, speciální pedagog, vychovatel...). Stačí, když si vyplní elektronickou přihlášku na našem webu: http://www.pedagogicka-komora.cz/2017/09/pedagogicka-komora-prihlaska-do-spolku.html

4.)   Jak hodnotíte programové prohlášení vlády menšinové vlády ANO?

To asi nemá smysl nyní hodnotit, když vláda nezískala důvěru. Budeme si muset počkat na nové… Bylo by dobré, kdyby bylo konkrétnější a popisovalo nejen cíle, ale také procesy. Například kromě kontinuálního růstu výdajů na školství a platy, by v něm neměla chybět zmínka o transparentním rozhodování v oblasti školství založeném na analýzách a ověřování v praxi. Nebo snaha najít shodu napříč politickým spektrem ohledně dlouhodobého směřování vzdělávání. Nelze se pohybovat nadále ode zdi ke zdi a neposunout se kvůli tomu ani o krůček kupředu, jak tomu bylo doposud.

5.)   Jak hodnotíte období předchozí vlády ANO+ČSSD+KDU-ČSL?

Školství měla celé volební období na starost ČSSD. Ostatní strany jí do toho moc nemluvily. Koaliční poslanci bez problémů schvalovali zákony, o kterých ministři za ČSSD tvrdili, že byly projednány s řadovými učiteli, ale bohužel to nebyla pravda. Neodborné zásahy do školství byly tak alarmující, že se učitelé nakonec museli zorganizovat a adekvátně zareagovat. Prvním úspěchem byla námi zorganizovaná petice proti kariérnímu řádu, kterou podepsalo 21.609 učitelů z 1.150 škol. Díky ní nebyla schválena příslušná novela zákona o pedagogických pracovnících. Ukázalo se, že vedení školských odborů preferuje před hájením zájmů svých členů péči o dobré vztahy s ministerstvem školství. Stejně tak vedení Unie CZESHA podporovalo kariérní řád, přestože tato organizace přijala oficiální usnesení proti němu.

6.)   Popište svůj postoj k následujícím uvedeným tématům:

a)     Inkluze

Je třeba zdůraznit, že inkluze v ČR probíhá už roky. Ale legislativní změny v posledních letech negativně ovlivnily vzdělávání části dětí se SVP a ohrozily i vzdělávání ostatních. V trvale podfinancovaném vzdělávacím systému navíc tyto opět nedostatečně profinancované změny způsobily další potíže. Změny navíc nebyly řádně připraveny a prodiskutovány s odbornou veřejností, která na nově vzniklé potíže předem upozorňovala. Náhrada péče speciálních pedagogů nekvalifikovanými asistenty pedagoga je trestuhodná. Nepřijatelné je také omezení volby rodičů, kteří se nemohou proti povinné inkluzi jejich dětí bránit. Vzhledem k zahlcení poraden tak tisíce dětí nedostanou řádnou péči dlouhé měsíce a někdy i po celý školní rok, což v 1. třídě může znamenat značné poškození práv dítěte na odpovídající vzdělávání. Současná podoba společného vzdělávání nefunguje nikde v zahraničí a ani fungovat nemůže. Je třeba se vrátit k dřívějšímu modelu, ale bude nutné zajistit potřebné finanční i lidské zdroje. Je třeba zajistit, aby děti s LMP a dalšími závažnějšími potížemi vzdělával speciální pedagog příslušného zaměření, který k tomu má vysokoškolské vzdělání. Revize inkluze musí být především odborná. Bojíme se zmínek o finanční revizi inkluze. Nejde jen o eufemismus pro seškrtání rozpočtu, jehož výsledkem bude, že třídy s inkludovanými žáky opustí asistenti a učitelé na vše zůstanou sami?

 

b)     Reforma financování regionálního školství

Reformu financování regionálního školství navrhoval již ministr Josef Dobeš. Její současná podoba je výsledkem lobbingu asociací některých poloprázdných středních odborných škol za podpory Hospodářské komory a dalších exponentů průmyslu a má řešit negativní finanční dopady demografické křivky na odborné a učňovské školství, kterému kapitační platba přes intervence zřizovatelů (převážně krajů) nestačí. Změna jde na úkor všech ostatních škol. Náklady na reformu financování byly v důvodové zprávě novely školského zákona odhadovány na 4 až 5 miliard ročně, skutečnost ale bude vyšší. Zřejmě proto MŠMT aktuálně navrhuje snížení tzv. PHmax v rámci dvouletého přechodného období, takže se proklamované výhody reformy (např. dělení tříd) v nejbližších letech vůbec neprojeví. Naopak školy nebudou moci dělit třídy ani v takovém rozsahu jako nyní. Honba za žáky neskončí, protože i v novém systému je počet žáků ve třídě klíčový. Ředitelé škol a ani zřizovatelé dodnes nevědí, jaké změny jejich škole reforma přinese. Přitom již na jaře musejí nastavit úvazky na září. Ty už se budou řídit pravidly PHmax, i když financování se má změnit až od ledna 2019. Podle prvních reakcí z MŠ a ZŠ v konkrétních případech školy přijdou dle vyžádaných propočtů od pracovníků MŠMT o cca 5 až 10 % stávajících příjmů. Podle oficiální prezentace MŠMT má nově průměrný příplatek za třídnictví činit 460 Kč měsíčně, dnes přitom může činit 400 až 1.300 Kč (my usilujeme o to, aby byl minimálně 3.000 Kč, o čemž jsme už jednou přesvědčili senátory; chceme to navrhnout znovu a přesvědčit tentokrát i poslance...). Hrozí snižování úvazků a propouštění učitelů. Proto jsme pro zrušení této části školského zákona nebo alespoň o jeho odložení. Současný systém normativu na žáka není až tak špatný - je transparentnější a předvídatelnější, jen je třeba omezit práva krajů ohledně přerozdělování peněz od MŠMT, např. na maximálně 10 % (dnes je to až 30 %), případně striktně oddělit financování středních škol. Vývoj ohledně změn financování škol postupně mapujeme: http://www.pedagogicka-komora.cz/2018/01/republikove-normativy-skol.html

c)      Povinné přijímací zkoušky do maturitních oborů SŠ

Toto téma ještě nemáme prodiskutováno. Oproti plošnému testování ČŠI na základních školách, kdy nebyli žáci motivováni zodpovědět zadané úlohy co nejlépe a ani kvalita otázek nebyla nijak valná, je to posun k lepšímu. Chybou je, že se kvůli tomu mění RVP. Revize RVP by měla vycházet z jiných potřeb než je snaha o snadnější plošné testování. Pro stát je určitě dobré vědět, jak na tom jsou žáci na konci prvního stupně ZŠ i povinné školní docházky, ale možná by k tomu stačilo klasické sociologické šetření na vzorku populace. Plošné testování je příliš robustní nástroj.

d)     Povinná předškolní docházka

Před jejím zavedením vznikla studie Kudy vede cesta (http://www.kudyvedecesta.cz/node/3), která nedoporučovala postupovat plošně. Proto jsme pro zrušení povinného posledního ročníku v mateřských školách a podporujeme návrat k předchozímu právnímu stavu, jak je zpracován v novele školského zákona od předsedy školského výboru Poslanecké sněmovny Václava Klause a skupiny poslanců. Připravili jsme ale tři pozměňovací návrhy, které důsledněji vrací právní úpravu zpět do původní podoby před zásahem Kateřiny Valachové. Je třeba cíleněji pracovat s rodinami, které děti do mateřské školy nedávají, ale v sociální oblasti, nikoliv plošným formálním nařízením. Rovněž je třeba se zaměřit na děti, kterým hrozí odklad povinné školní docházky, a věnovat se jim v méně početných třídách.

e)     Umísťování 2letých dětí do MŠ

Stejně tak jsme proti povinnosti přijímat dvouleté děti do mateřských škol od roku 2020. Stát by měl podpořit dětské skupiny a jesle, protože vzdělávání v mateřských školách je něco jiného než péče o děti do dvou let. Rodiče by měli být informováni, že vývoj dítěte může negativně ovlivnit jeho brzké umístění do mateřské školy, kde může být až 28 dětí různého věku v jedné třídě, kterým se věnuje pouze jedna učitelka. Ale pokud je dítě zralé a školka k tomu má vytvořeny podmínky, netřeba, aby to stát zakazoval. Rozhodně je nutné personálně posílit mateřské školy, aby ve třídě byly vždy minimálně dvě osoby, a snížit počty dětí na třídu. V mateřských školách se nedostává administrativních pracovníků. A je absurdní, že ředitelky mateřinek mají obvykle 10. platovou třídu, zatímco učitelé ZŠ 12. a ředitelé ZŠ 13. platovou třídu. Situaci kolem mateřských škol mapujeme v samostatném článku, který průběžně doplňujeme: http://www.pedagogicka-komora.cz/2018/02/aktualni-tema-materske-skoly.html

f)       Povinná maturitní zkouška z matematiky

Ještě jsme na toto téma v našem spolku nediskutovali, ale určitě tuto otázku v nejbližší době otevřeme. Chystáme dotazníkové šetření, kde se členů spolku budeme na podobu maturit ptát.

g)     Víceletá gymnázia

Tímto tématem jsme se také dosud nezabývali. Víceletá gymnázia jsou dlouhá léta integrální součástí našeho vzdělávacího systému. Vzhledem k tomu, že je o ně zájem, je jejich rušení nebo přísná regulace nereálná.

7.)   Co považujete za největší současný problém českého školství?

Není to jeden problém, ale gordický uzel problémů, který je třeba začít rozsekávat… Například dlouhodobé podfinancování, nekoncepčnost změn, netransparetnost v rozhodování, chybějící analýzy a pilotáž změn nebo přebujelá nesmyslná administrativa. Nízká důvěra v profesionalitu pedagogů, která se projevuje nedostatkem svobody a spolupráce, a zaměřuje se na kontrolu a nařízení shora. Největší problém je asi ten, že se nezohledňují názory řadových pedagogů. Pokud učitelé a ředitelé se změnami nesouhlasí, nikdy si je nevezmou za své a budou je aplikovat formálně z musu. Kvalita pak tomu bude odpovídat. Příkladem mohou být rámcové vzdělávací programy a jejich současná revize, o jejímž průběhu učitelé opět skoro nic nevědí.



8.)  Závěrem ještě jedna osobní otázka. Pokud máte zájem o další spolupráci s naším portálem, budeme velmi rádi za jakékoliv Vaše připomínky, případně za jakékoliv konkrétní návrhy k prohloubení spolupráce.

O spolupráci určitě zájem máme. Již nyní publikujeme v naší facebookové skupině Pedagogická komora - diskuze o školství (https://www.facebook.com/groups/PedagogickaKomora/), která má více než 4.700 diskutujících, odkazy na ankety a zajímavé články z portálu Vzdělávací služby. A naopak jsme rádi, když na vašem webu vidíme odkazy na naše tiskové zprávy. Rádi přidáme odkaz do naší rubriky Spolupracujeme s... (http://www.pedagogicka-komora.cz/2017/12/spolupracujeme-s.html).

 

Pedagogická komora, z.s.

www.pedagogicka-komora.cz

04.02.2018 | Karma článku: 5.59