Oslovili jsme MŠMT ve věci velmi diskutované reformy financování škol, a to vzhledem k blízkému náběhu účinnosti samotné reformy (myšlena novela školského zákona č. 101/2017 Sb.) a také vzhledem k množství protichůdných či pozměňujících vyjádření ze všech možných stran v médiích. MŠMT na naše dotazy reagovalo následovně. 

1) Pan ministr v nedávné době prohlásil, že je možné, že se uvedená reforma bude zavádět postupně. Co si pod tímto vyjádřením máme představit? Existuje nějaký konkrétnější návrh v dané věci? Jak mají v tuto chvíli postupovat ředitelé škol?

Novela školského zákona zavádí změnu financování regionálního školství od 1. ledna 2019. Plán přípravy prováděcích předpisů byl stanoven tak, aby si školy mohly zorganizovat výuku a provoz školy v souladu s novými pravidly již od 1. září 2018 a připravily se na financování podle nových pravidel od 1. ledna 2019.

Změna financování regionálního školství byla projednávána se zástupci asociací mateřských, základních a středních škol, školských odborových svazů a zaměstnavatelů v průběhu roku 2016. V roce 2017 proběhla setkání s řediteli škol na jednáních organizovaných krajskými úřady. Zúčastněným byla vysvětlena metodika výpočtu hodnot PHmax včetně ukázky vzorového výpočtu.

2)  Bylo by možné našim čtenářům velmi stručně ozřejmit, v čem je příslušná reforma přínosnější než stávající legislativní stav? Opravdu je nová forma financování výhodnější než stávající normativní systém?

Současný stav:

§  Normativní systém financování na dítě, žáka, studenta je zakotven ve školském  zákoně a bez větších změn platí 12 let.

§  Při rozpisu prostředků státního rozpočtu krajskými úřady dochází k velkým a neopodstatněným rozdílům ve výši krajských normativů, které mají dopad na rozpočty jednotlivých škol a školských zařízení.

§  Současný systém nezohledňuje skutečný rozsah vzdělávání poskytovaný žákům konkrétní školou (počet odučených hodin) a rozdílnou úroveň nárokových složek platů pedagogů v konkrétních školách. V oblasti „nepedagogické práce“ systém bez zřetelného důvodu zvýhodňuje školu s vyšší naplněností tříd oproti stejně zorganizované škole s naplněností tříd nižší.

§  Není zohledněna rozdílná velikostní struktura mateřských a základních škol, rozdílná oborová struktura středního a vyššího odborného školství, rozdílný procentní podíl ze školní populace zapojený do vzdělávání v ZUŠ.

§  V oblasti středního vzdělávání s maturitní zkouškou systém v řadě případů negativně působí na kvalitu a na ekonomickou efektivnost vzdělávání. Školy v zájmu získání žáků (a tedy prostředků státního rozpočtu) snižují nároky na kvalitu „na vstupu“ do vzdělávání a i žáky s velmi malou pravděpodobností úspěšnosti „na výstupu“ vzdělávání „drží“ ve vzdělávání co nejdéle.

Co se změní:

§  systém rozpisu finančních prostředků pro mateřské, základní a střední školy;

§  odstraní se nerovné postavení příjemců finančních prostředků ze státního rozpočtu (krajů i jednotlivých krajských a obecních škol);

§  zvýší se účinnost státních prostředků tak, aby korespondovaly s realitou poskytovaného vzdělávání, ale i platovou úrovní v jednotlivých školách;

§  odstraní se „nasávací efekt“ získávání žáků ke studiu tak, aby školy v zájmu získání prostředků ze státního rozpočtu nesnižovaly nároky na kvalitu vzdělávání tím, že přijmou ke studiu žáky s velmi malou pravděpodobností úspěšnosti ukončení studia;

§  zvýší se transparentnost poskytování finančních prostředků pro školy, a to jak pro ředitele, tak i pro pedagogy, ředitelé budou moci předvídat – bude zřejmé, s čím mohou školy a školská zařízení při splnění stanovených podmínek počítat;

§  umožní se větší možnost cílené realizace podpory prioritních zájmů státu v oblasti vzdělávání;

3)  V nedávné době byli pracovníci ve školství konfrontování s velkým množstvím legislativních změn, které sebou přinesly také značný nárůst administrativy. Můžete garantovat, že se tomu tak nebude dít i v tomto případě?

Změna financování nepřináší školám ani ředitelům škol nárůst administrativy. Pouze klade požadavek na pravdivé a přesné vykazování ve sběru dat.

4)  Jak se příslušná reforma dotkne pedagogických pracovníků (nikoliv ředitelů škol)?

Na základě výše uvedeného se reforma nedotýká pedagogických pracovníků. V rámci reformy dojde ke změně rozpisu finančních prostředků pro školy.

5)  Zajímalo by nás také, kdy můžeme očekávat právní předpisy (ať už zcela nové anebo novely stávajících) tak, aby se školy dokázaly pečlivě na reformu připravit?

Plán přípravy prováděcích předpisů byl stanoven tak, aby si školy mohly zorganizovat výuku a provoz školy v souladu s novými pravidly již od 1. září 2018 a připravily se na financování podle nových pravidel od 1. ledna 2019. S připravovanými předpisy byly postupně seznamováni prostřednictvím asociací mateřských, základních a středních škol. Níže uvedené prováděcí předpisy byly v mezirezortním připomínkovém řízení, nyní proběhne vypořádání připomínek a budou předány do Legislativní rady vlády. Účinnost nařízení vlády a novel vyhlášek je plánována od 1. 9. 2018.

§ Vytvoření nařízení vlády, kterým bude stanoven maximální rozsah vzdělávání, nebo maximální rozsah přímé pedagogické činnosti hrazený ze státního rozpočtu.

PHmax = maximální počet hodin výuky financovaný ze státního rozpočtu na 1 třídu v oboru vzdělání v závislosti na počtu žáků.

PHmax stanoví maximální počet hodin výuky financovaný ze státního rozpočtu:

-        pro denní formu vzdělávání,

-        v dalších formách vzdělávání.

-        pro školy národnostních menšin,

-        pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami,

-        pro víceoborové třídy.

Cílem nastavení hodnoty PHmax je poskytnout škole objem finančních prostředků na reálnou potřebu úvazků v souladu s rámcovými vzdělávacími programy. V současné době je návrh nařízení vlády po vnějším připomínkovém řízení, připravuje se vypořádání s připomínkovými místy.

§ Novela vyhlášky č. 13/2005 Sb., o středním vzdělávání a vzdělávání v konzervatoři

Nastavení pravidel pro tvorbu víceoborových tříd v oborech vzdělání s maturitní zkouškou a výučním listem. V současné době je novela po vnějším připomínkovém řízení, připravuje se vypořádání s připomínkovými místy.

§ Novela vyhlášky č. 14/2005 Sb., o předškolním vzdělávání

Novela vyhlášky stanovuje v podobě PHmax maximální počet hodin přímé pedagogické činnosti financované ze státního rozpočtu na mateřskou školu podle počtu tříd v jednom pracovišti (samostatné budově) mateřských škol zřizovaných územními samosprávnými celky nebo svazky obcí. Dále jsou zohledněny druhy provozu mateřské školy – polodenní, celodenní a internátní. Norma je též nastavena i mateřským školám při zdravotnických zařízeních. Vyhláška již prošla vnějším připomínkovým řízením i vypořádáním připomínek a je připravena k předložení do legislativní rady vlády.

§ Novela vyhlášky č. 48/2005 Sb., o základním vzdělávání a některých náležitostech plnění povinné školní docházky

Novela vyhlášky v souladu s výše uvedeným řeší tyto 3 oblasti:

-        V základních školách se upravují nejnižší průměrné počty žáků ve třídách tak, aby byly v souladu s nařízením vlády stanovujícím hodnoty PHmax podle velikosti a organizace školy (včetně škol s výukou v jazyce národnostní menšiny).

-        Stanoví se hodnota PHmax pro přípravnou třídu (nelze ji stanovit nařízením vlády, neboť přípravná třída neposkytuje stupeň vzdělání).

-        Stanoví se hodnota PHmax pro přípravný ročník základní školy speciální (nelze ji stanovit nařízením vlády ze stejného důvodu, jako u přípravné třídy).

Navrhovaná právní úprava směřuje k tomu, aby pravidla pro stanovení počtu žáků ve třídě základní školy odpovídala novým pravidlům stanoveným pro financování pedagogické práce. Zároveň stanoví hodnoty PHmax v těch případech, kdy nemohou být stanoveny v nařízení vlády. V současné době je novela po vnějším připomínkovém řízení, připravuje se vypořádání s připomínkovými místy.

6)  Bude existovat nějaké centrální místo anebo alespoň soupis řešených situací, kde by se bylo možno obrátit s dotazy k dané problematice?

Centrální místo již existuje na webových stránkách MŠMT na  adrese http://www.msmt.cz/o-webu-msmt/financovani-regionalniho-skolstvi. Na této stránce je formulář pro zadávání dotazů.  

7)  Vzhledem k deklarovaným zvýšeným výdajům spjatým s příslušnou reformou by nás zajímalo, zda je počítáno s těmito nárůsty i v budoucích státních rozpočtech. Chápeme, že finanční nároky na rozpočet MŠMT jsou opodstatnitelné, přesto se obáváme, že při zvýšených výdajích na inkluzi, reformu financování a dalších novinkách, by již nemuselo dojít např. ke zvýšení platů pedagogů a nepedagogů. Existuje závazek MŠMT, že se takto nestane?

Pro nastartování změny financování je nutné 10 miliard korun, z nichž téměř polovina půjde na vyrovnání regionálních rozdílů v odměňování učitelů a další prostředky budou směřovat do možnosti dělení hodin, to znamená zvýšení kvality výuky na jednotlivých školách v regionálním školství. Požadavky jsme uplatnili vůči MF, zvýšení kapitoly pro rok 2019 je nezbytný předpoklad úspěšné realizace změn, bez jejich navýšení změny ztrácejí smysl. Prostředky jsou nárokovány mimo nárůst platů v RgŠ a mají sloužit zejména k eliminaci rozdílů ve financování srovnatelných škol v jednotlivých krajích a dále zejména k realizaci modelu nepedagogických pracovníků, který má po letech zmírnit dopady právní subjektivity škol a jejich zvýšení administrativní zátěže.

 

S pozdravem

 

Oddělení vnějších vztahů a komunikace

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy

Karmelitská 529/5

118 12 Praha 1

e-mail: press@msmt.cz

www.msmt.cz

07.03.2018 | Karma článku: 5.73