Oslovili jsme PSV v oblastech týkajících se platů pedagogů, novinek zákoníku práce a dalších průřezových témat s resortem školství. MPSV na naše dotazy reagovalo následovně.

 

1. Zřejmě nejvíce omílaným tématem je oblast odměňování pedagogických pracovníků. Těm bylo od příštího roku slíbeno 15 % navýšení těchto platů. Jelikož se však množí hlasy, a to nejen mezi odbornými organizacemi, ale i mezi řadovými pedagogy, ohledně předpokládaného nesplnění tohoto záměru, zajímalo by nás, zda garantujete tento nárůst. Případně by nás zajímalo, o kolik v průměru reálně stoupne v příštím roce plat pedagogického pracovníkovi?

Dne 14. listopadu 2018 schválila vláda nařízení vlády č. 263/2018 Sb., kterým se mění některá nařízení vlády v oblasti odměňování zaměstnanců ve veřejných službách a správě a státních zaměstnanců, jehož součástí je i zvýšení platových tarifů pedagogických pracovníků od 1. ledna 2019 o 10 %, přičemž obecné zvýšení platových tarifů bude poloviční, tj. 5 %.

Pro rok 2019 bude ze státního rozpočtu uvolněn objem finančních prostředků určených na platy pedagogických pracovníků umožňující v průměru navýšení platů o 15 %. Zvýšení platových tarifů však bude činit 10 % a další finanční prostředky ve výši cca 4,9 mld. Kč budou podle požadavku Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy využity zejména na posílení mimotarifních nenárokových složek platu a k vyrovnání regionálních rozdílů v odměňování.

2. Zaznamenali jsme také, že některé ze spolků a organizací (za všechny Školské odbory a Pedagogická komora) nesouhlasí s tímto navýšením a snaží se tento nárůst navýšit na minimálně 20 %. Hrozí při tom i stávkou pedagogů. Jak se na tyto aktivity díváte Vy?Ministerstvo práce a sociálních věcí je podle § 9 zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění pozdějších předpisů, ústředním orgánem státní správy pro mzdy a jiné odměny za práci. Ačkoliv toto ministerstvo připravuje koncepční návrhy platových úprav, je konkrétní rozhodnutí vlády vždy závislé na objemu prostředků na platy a ostatní platby za provedenou práci, který je v zákoně o státním rozpočtu na příslušný rok vyčleněn na odměňování zaměstnanců ve veřejném sektoru. Povinností Ministerstva práce a sociálních věcí je prosazovat spravedlivé odměňování všech zaměstnanců ve veřejných službách a správě a dbát na dodržování jednotných hledisek pro poskytování platu v souladu s koncepcí stanovenou v šesté části zákoníku práce.

Je třeba zdůraznit, že platové tarify pedagogických pracovníků patří k nejvyšším ve veřejných službách a správě. Jediná kategorie zaměstnanců ve veřejných službách a správě, pro kterou jsou stanoveny vyšší platové tarify, jsou zdravotničtí pracovníci. Při porovnání s platovými tarify ostatních zaměstnanců odměňovaných platem proto nelze spravedlivě podpořit výraznější valorizaci platových tarifů pedagogických pracovníků, než jaká byla pro rok 2019 vládou schválena.

Pro porovnání uvádíme výši platových tarifů pedagogických pracovníků v nejčastějších platových třídách (11. a 12.), a některých dalších srovnatelných skupin zaměstnanců ve veřejných službách a správě od 1. 1. 2019: 

V 11. platové třídě bude činit nejnižší platový tarif pedagogického pracovníka 28 020 Kč a nejvyšší 33 840 Kč, ve 12. platové třídě je to 28 630 Kč a 37 330 Kč. Srovnatelné platové tarify vysokoškolsky vzdělaných zaměstnanců odměňovaných podle stupnice platových tarifů uvedené v příloze č. 1 k nařízení vlády č. 341/2017 Sb. (např. zaměstnanců zajišťujících ekonomické, právní, provozní, technické, personalistické práce ve zdravotnictví a sociálních službách, zaměstnanců obcí v organizačních složkách obcí a některých příspěvkových organizacích) budou činit v 11. platové třídě 20 720 Kč a 31 170 Kč, ve 12. platové třídě 22 470 Kč a 33 780 Kč. U zaměstnanců státu ve správních úřadech a zaměstnanců územních samosprávných celků zařazených v úřadech těchto celků, jejichž platové tarify stanoví příloha č. 2 k výše citovanému nařízení vlády, bude činit nejnižší a nejvyšší platový tarif v 11. platové třídě 21 480 Kč a 32 290 Kč a ve 12. platové třídě 23 270 Kč a 34 970 Kč.

3. Další velmi důležitou oblastí pak je oblast zákoníku práce a další legislativy v kompetenci MPSV. Zajímalo by nás, zda v dohledné době chystáte nějaké změny, které by se dotýkaly oblasti školství či mládeže? Myslíme tím odměňování, bezpečnost práce, pracovní podmínky, ale i další oblasti.

Obecně

Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, obsahuje obecnou právní úpravu pracovněprávních vztahů a dopadá tak i na zaměstnance ve školství. Ministerstvo práce a sociálních věcí připravilo v souladu s Plánem legislativních prací vlády na rok 2018 návrh novely zákoníku práce, přičemž v současnosti probíhá vypořádání meziresortního připomínkového řízení. Účinnost je prozatím plánována k 1. 7. 2019 (změny v institutu dovolené až k 1. 1. 2020), nicméně s největší pravděpodobností bude schválen posun účinnosti. Nově je v návaznosti na Programové prohlášení vlády navržen mechanismus valorizace minimální mzdy a dále pak institut sdíleného pracovního místa. Dále se navrhují zejména změny v dovolené ve smyslu jejího spravedlivějšího výpočtu, také úpravy přechodu práv a povinností, doručování nebo dočasného přidělení zaměstnance k jinému zaměstnavateli. Dotazy na případné specifické právní úpravy ve vztahu k pedagogickým pracovníkům (zákon č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících) a jejich plánované změny je třeba směřovat na Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy.

K odměňování

Ministerstvo práce a sociálních věcí aktuálně nechystá v oblasti odměňování žádné změny, které by se týkaly speciálně pedagogických pracovníků. Změny, které nabydou účinnosti 1. ledna 2019, se shodně týkají všech zaměstnanců v pracovním poměru (zvýšení minimální a zaručené mzdy), popřípadě všech zaměstnanců odměňovaných platem (zvýšení spodní hranice příplatku za ztížené pracovní prostředí a zvláštního příplatku), s výjimkou výše uvedené změny platových tarifů pedagogických pracovníků o 10 % (viz dotaz č. 1).

Rovněž zmíněný návrh novely zákoníku práce se bude týkat obecně odměňování všech zaměstnanců v pracovněprávních vztazích, ať už jde o mzdu, plat nebo odměnu z dohody. Změnu speciálních ustanovení zákoníku práce upravujících některé specifické platové instituty využívané výhradně při odměňování pedagogických pracovníků (§ 132 - příplatek za přímou pedagogickou činnost nad stanovený rozsah, § 133 -  specializační příplatek pedagogického pracovníka) Ministerstvo práce a sociálních věcí nenavrhuje.

4. Velmi diskutovaným problémem je v podstatě jakýsi duální systém předškolní výchovy, tedy existence jak mateřských škol přijímajících dvouleté dětí, tak i dětských skupin. Zajímalo by nás, zda se v příslušné oblasti chystají nějaké změny, které by např. sjednocovaly přístup a prostupnost těchto institucí?

Ačkoliv služby péče o děti představují klíčový nástroj ke slaďování rodinného a pracovního života, Česká republika se dlouhodobě potýká s nedostatkem míst v zařízeních péče o děti, a to především pro děti mladší 3 let. Z toho důvodu byly zákonem č. 247/2014 Sb. zavedeny dětské skupiny, které jsou určeny pro děti od jednoho roku do zahájení povinné školní docházky. Dětské skupiny fungují na neziskové bázi, přičemž jejich poskytovateli mohou být neziskové organizace, samospráva či zaměstnavatelé. V listopadu 2018 bylo v České republice registrováno více než 840 dětských skupin, které navštěvovalo více než 11 tisíc dětí.

Vznik a provoz dětských skupin je nyní financován převážně z Evropského sociálního fondu. Na základě čtyřleté praxe Ministerstvo práce a sociálních věcí aktuálně připravuje novelu zákona o dětské skupině zaměřenou na zkvalitnění poskytovaných služeb, na právní ukotvení nového institutu tzv. mikrojeslí a také na zavedení národního financování těchto služeb.

Jelikož jsou dětské skupiny určeny převážně pro děti mladší 3 let a mateřské školy navštěvují zejména děti starších 3 let, jedná se o komplementární systém, kdy se zmíněné služby péče o děti vzájemně doplňují. Také dětské skupiny velmi pomáhají vykrýt dostupnost služeb péče o děti, kde není efektivní zřídit s ohledem na počet dětí mateřkou školu, či je zřejmé, že zájem o tuto službu bude například dočasný. Také velmi často jsou dětské skupiny zřizované zaměstnavateli benefitem, kdy rodič může s ohledem na pracovní úvazek umístit dítě do dětské skupiny pouze na některé dny v týdnu či po část dne.

Dětskou skupinu může navštěvovat maximálně 24 dětí, kdy má jedna pečující osoba na starost nižší počet dětí, čímž je zajištěn individuální přístup. Děti mladší 3 let se tak v kolektivu dětské skupiny naučí sociální i hygienické dovednosti, které jim poté velmi usnadní nástup do mateřské školy.

Platná Koncepce rodinné politiky, která byla schválena vládou v září 2017, obsahuje opatření týkající se stanovení jednotných standardů kvality péče a vzdělávání v zařízeních péče o děti (včetně mateřských škol) pro všechny typy zařízení a revize a sjednocení hygienických a stavebních předpisů platných pro zařízení péče o děti. Konkrétně se jedná o: stanovení maximálního počtu dětí ve třídě, resp. připadajících na pečující osobu, závazné kvalifikační požadavky na personál, povinnost mít zpracovaný plán vzdělávání včetně formy spolupráce s rodiči, systém supervizí a kontroly pro posilování kvality péče, výchovy a vzdělávání.

5. Do kompetence MPSV také patří oblast ohrožených dětí. Zajímalo by nás, zda se chystáte v dané oblasti učinit nějaké změny?

Co se týká konkrétních změn, MPSV plánuje v nejbližší době navrhnout převod zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc do systému sociálních služeb v rámci novely zákona o sociálních službách, současně se také budeme zabývat legislativními změnami v oblasti dávek pěstounské péče a vytvořením mechanismu na podporu mladých lidí odcházejících z náhradní péče se zaměřením na hmotné zajištění mladých dospělých po odchodu z náhradní péče do doby skončení jejich nezaopatřenosti (po dobu přípravy na budoucí povolání).

6. Připravuje MPSV nějaké programy z oblasti uplatnění absolventů na trhu práce, případně přichází s nějakými novinkami, které by vylepšily propojení oblasti vzdělávání a práce?

Podpora uplatnění mladých lidí včetně absolventů (s pracovní zkušeností max. do dvou let) na trhu práce je realizována prostřednictvím projektů Úřadu práce ČR Záruky pro mladé (v jednotlivých krajích), jejichž klíčovou aktivitou jsou odborné praxe. V jejich rámci je zaměstnavateli poskytnut příspěvek na úhradu mzdových nákladů, dohodou o vyhrazení společensky účelného pracovního místa pro mladého (do 29 let včetně) uchazeče o zaměstnání. Získat lze rovněž příspěvek na poměrnou část mzdy mentora, který dohlíží na odbornou část výkonu praxe. Realizace projektů byla prodloužena do konce roku 2020.  

V rámci opatření na podporu zvyšování kvalifikačního souladu na trhu práce MPSV realizuje projekt Predikce trhu práce (Kompas), který v oblasti předvídání budoucích potřeb trhu práce řeší nastavení systému predikcí v ČR na národní i především pak regionální úrovni. Predikce budoucích potřeb a trendů trhu práce by pak měly být základem pro možnost kvalifikovaných strategických a koncepčních rozhodnutí nejen v oblasti politiky zaměstnanosti, ale též např. i v nastavení celoživotního vzdělávání z hlediska budoucích kvalifikačních potřeb či regionálního rozvoje.

7. Závěrem bychom Vás chtěli vyzvat, zda byste za svou organizaci nechtěli našim čtenářům cokoliv vzkázat, případně povysvětlit z oblastí, které spravujete.

 

S pozdravem

Mgr. Lukáš Krupička

Oddělení koncepcí a strategií trhu práce

Ministerstvo práce a sociálních věcí

Na Poříčním právu 1

128 01 Praha 2

21.12.2018 | Karma článku: 5.08