Vzdělávací služby

O co jde?

Náš portál je nástroj, ve kterém lze nalézt veškeré potřebné informace z oblastí vzdělávání a trhu práce. Nabízíme nepřeberné množství služeb vedoucích ke zkvalitnění Vašeho vzdělání.

Pro koho to je?

Pro každého, koho zajímá vzdělávání anebo trh práce. Našimi klienty jsou ředitelé škol a jejich zástupci, učitelé, žáci, studenti a jejich rodiče, stejně tak firmy a jejich zaměstnanci.

Proč zrovna my?

Protože u nás naleznete vše, co se vzdělávání a trhu práce týká. Pracujeme systematicky a naše databáze se neustále rozšiřují. Jsme profesionálové, nejen, že víme, co chcete, my víme i co potřebujete.



MŠMT odpovídá na otázky Vzdělávacích služeb týkající se odchodů žáků ze vzdělávání, platů pedagogů anebo nového financování škol

autor: Mgr. Dalibor Fusek - Všechny články autora

Oslovili jsme MŠMT v oblastech týkajících se odchodů žáků ze vzdělávání, platů pedagogů, nového financování škol a dalších aktuálních problémů. MŠMT na naše dotazy reagovalo následovně.



Značně mediálně diskutovaným tématem poslední doby je zvyšující se podíl žáků, kteří předčasně odcházejí ze vzdělávání. Jak se na tento problém díváte, chystáte nějaká opatření, která mají tento neblahý trend zvrátit?



Česká republika patří tradičně mezi země EU s nejnižším počtem osob předčasně odcházejících ze vzdělávání. Navzdory tomu se v posledních několika letech projevuje mírný nárůst výše předčasných odchodů ze vzdělávání. Riziko ohrožení školním neúspěchem dále neúměrně navyšuje výrazná disproporce sledovaných výsledků počtu předčasných odchodů v jednotlivých krajích ČR. Vedle mezinárodního pojetí sledování předčasných odchodů se v českém kontextu setkáváme s rovinou pohledu zaměřenou na odchody ze vzdělávání v jeho průběhu, kdy dochází k přerušení školní docházky (tzv. „school drop–out“). Jedná se tedy o předčasné odchody ze škol, které mohou, ale nemusí, vyústit v předčasné odchody ze vzdělávání. Tento přístup vychází ze skutečnosti, že odchod žáků ze vzdělávání není statickou záležitostí, ale procesem, který má svůj začátek, průběh i konec. Toto pojetí nám poskytuje možnost analyzovat blíže stadia, která odchodu předcházejí, a přináší možnost pracovat s rizikem odchodu dříve, než skutečně nastane. Z uvedených definic je zřejmé, že rozsah předčasných odchodů ze škol (zachycený ve školních matrikách) je v principu vyšší než výsledný počet osob, které skutečně vzdělávání opustí. Rozdíl souvisí s opakovanými návraty do vzdělávání, které jsou v současnosti poměrně časté. Pro prevenci předčasných odchodů ze vzdělávání existuje celá škála intervencí zahrnujících opatření na úrovni struktury a průchodnosti vzdělávacím systémem a celkové flexibilní profilace vzdělávacích drah žáků, a dále opatření na úrovni škol, např. zkvalitnění školních poradenských služeb, zlepšení dostupnosti kariérového poradenství atd., a celkově včasné identifikace žáků ohrožených předčasným odchodem ze školy.



V nedávné době nabyla účinnosti novela vyhlášky o konkursním řízení na pozice ředitelů škol. Chystá MŠMT v oblasti kompetencí a zodpovědnosti těchto ředitelů nějaká další opatření? Případně pak jaká?



Novela vyhlášky přišla zejména s úpravou složení konkursní komise a způsobu určení některých členů komise, dále s požadavkem na tematické vedení řízeného pohovoru s uchazeči zejména nad tématy pedagogických aspektů práce ředitele školy, pedagogické koncepce uchazeče nebo jeho představ o vedení pedagogického sboru, nikoli tedy primárně nad otázkami směřujícími ke znalosti právních předpisů a administrativních postupů. Co se týká kompetencí ředitelů, MŠMT plánuje v rámci zvyšování platů posílit nadtarifní složku tak, aby ředitelé měli větší možnosti odměnit dobré učitele za kvalitní práci.



Nejen v poslední době se setkáváme s množstvím nových iniciativ (za všechny Eduzměna), které se poměrně nelichotivě vyjadřují o kvalitě českého školství a naznačují potenciální možné směry rozvoje školství tak, aby bylo kvalitnější a lépe reflektovalo stávající potřeby. Jedním ze zjištění této iniciativy pak bylo to, že systém českého školství postrádá střední prvek řízení. Co si o tomto zjištění myslíte Vy?



Především se podařilo dokončit všechny změny, které souvisí s reformou financování. Také se podařilo dokončit novelu vyhlášky č. 27/2016 Sb., o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků nadaných. Na podrobné zhodnocení je ale ještě opravdu brzy.



Také se objevilo několik značně rozporuplných informací týkajících se zrušení pozice zástupce ředitele pro praktickou výchovu. Můžete našim čtenářům říct, jak se daná věc momentálně vyvíjí?



Záměrem MŠMT bylo dát do souladu snížení přímé vyučovací povinnosti zástupců ředitele s novým modelem financování. Po diskusi s řediteli škol se ukázalo, že původně navržené parametry by mohly vést ke zhoršení situace na některých školách. S ohledem na tato zjištění nebudou úpravy týkající se zástupců ředitelů součásti návrhu nařízení. V současné době probíhají diskuse s odbornou veřejností o optimálním nastavení tohoto opatření tak, aby zvýšilo manažerskou kompetenci ředitelů, ale nezhoršilo stav na jednotlivých školách.



Setkali jsme se rovněž s mnoha vyjádřeními mnoha ředitelů škol, týkající se nepřipravenosti MŠMT na změnu financování regionálního školství. Můžete se k těmto obavám nějak vyjádřit? Chystá MŠMT nějaké nové podpůrné materiály, které by usnadnily daný přechod?



Už v únoru MŠMT zveřejnilo každé škole v prostředí pro sběr dat parametry nového financování pro pedagogické pracovníky, tj. hodnoty PHmax, PHškoly a počet úvazků na údajích školního roku 2018/2019. Školy tak získaly informaci, zda by v novém systému financování obdržely finanční prostředky na tarifní platy pedagogů v plné výši podle vykázaných údajů (včetně možného krácení z titulu překročení PHmax). Ředitelé si tak mohou udělat představu, jaké mají možnosti pro případné dělení hodin výuky, nebo případně pokud jejich PHškoly překročilo PHmax, budou mít dostatek času na analýzu svých vykázaných dat, tj. zda například nedošlo k chybnému vykázání. Na začátku dubna pak odstartovalo již druhé kolo seminářů po celé republice, kde zástupci MŠMT seznamují školy se změnami v souvislosti s reformou financování, například právě se způsobem výpočtu PHmax včetně příkladů na modelových školách. Už loni na jaře zástupci MŠMT objeli 11 krajů, kde na seminářích seznamovali ředitele škol s novým způsobem financování. Seminářů se účastnilo odhadem 3000 ředitelů a dalších pracovníků mateřských, základních a středních škol. Loni na podzim pak proběhly semináře pro zástupce krajů a obcí s rozšířenou působností. MŠMT také na svém webu zřídilo rubriku Reforma financování RgŠ, kde zájemci najdou veškeré metodiky, prezentace a další důležité dokumenty. Zároveň byl na webu zřízen formulář na dotazy k reformě. Kromě této intenzivní informační a školicí kampaně také probíhají od března instruktáže pro pracovníky krajských úřadů a úřadů obcí s rozšířenou působností, kteří zodpovídají za ověřování údajů předávaných (vykazovaných) školami. Toto proškolování nepoleví ani během letních měsíců.



Asi nejvíce diskutovanou oblastí současné doby pak je mzdová situace jak pedagogických tak nepedagogických pracovníků školství. V médiích můžeme sledovat množství různých návrhů na zvyšování platů. Jaké je v dané oblasti stanovisko MŠMT? Co můžeme čekat v příštím kalendářním roce, s výhledem na následující kalendářní rok, případně školní rok? O kolik % by si zaměstnanci ve školství mohli přilepšit a kdy?



Pro rok 2020 bude MŠMT požadovat navýšení platů pedagogických pracovníků o 15 %, konečná částka bude záležet na jednáních s Ministerstvem financí. MŠMT počítá s naplněním programového prohlášení vlády, že v roce 2021 budou brát pedagogogičtí pracovníci 150 % průměrné mzdy (tedy zhruba 45.000 korun).



Některé nedávné výzkumy poukázaly na značné riziko vzniku „syndromu vyhoření“ u pedagogů. Chystá MŠMT nějaké kroky nejen v dané věci, ale obecně v opatřeních týkajících se práce pedagogů?



Motivovaný pedagog je jednou z priorit ministerstva. Dlouhodobým problém je nedostatek učitelů v českých školách, stejně jako potřeba přilákat pro učitelské povolání mladé lidi. V oblasti zatraktivnění učitelského povolání se MŠMT v první řadě snaží prosazovat zvyšování platů ve školství. Pedagogům se přidává systémově už několik let. Cílem je, aby v roce 2021 byly platy pedagogů i nepedagogů na 150 % úrovně roku 2017. Mimo zvyšování platů podporuje MŠMT profesní rozvoj pedagogických pracovníků, ať už v rámci běžícího procesu čerpání finančních prostředků z tzv. šablon, tak cílenou podporou profesního rozvoje učitelů (projekt SYPO – Systém podpory profesního rozvoje učitelů a ředitelů). Pro zlepšení situace začínajícím učitelům chceme také nabídnout pomoc v podobě uvádějících učitelů, kteří jim v rámci adaptačního období nabídnou soustředěnou podporu. V minulosti ministerstvo podpořilo pozměňovací návrh k novele školského zákona, kterým došlo k posílení právního postavení pedagogických pracovníků, zejména učitelů. MŠMT rovněž podporuje dlouhodobě pedagogické studijní programy (nejen pedagogické fakulty, jelikož pedagogické studijní programy se často realizují i mimo tyto fakulty, např. na filosofických či přírodovědeckých fakultách), různými druhy opatření, které cílí jak na pedagogy, tak na studenty těchto studijních programů. ŠMT dále připravuje vyšší míru regulace pro vzdělávací programy uskutečňované VŠ a zaměřené na přípravu učitelů (tzv. doplňující pedagogická studia), která jsou v některých případech rovnocennou alternativou k získání odborné kvalifikace učitele pro absolventy neučitelsky zaměřených magisterských studijních programů. Cílem standardizace má být také zajištění prostupnosti, resp. uznatelnosti předchozího vzdělání.



Nedostatek učitelů chce také pomoci řešit novela zákona o pedagogických pracovnících, která má kromě jiného umožnit:



- Výuku všeobecně-vzdělávacích předmětů (typicky např. matematiky, fyziky, dějepisu, českého jazyka…) na 2. stupni ZŠ a na SŠ také absolventem jakéhokoli magisterského studijního programu.



- Dále pak umožňuje, aby neučitelé - tedy odborníci z praxe -  mohli rovnou nastoupit na plný úvazek, a to v případě, že jejich praxe v oboru – alespoň pětiletá – odpovídá charakteru vyučovaného předmětu.



- Tito učitelé – a to platí pro obě skupiny - budou mít 3 roky na to, aby získali tzv. učitelskou způsobilost (znalost pedagogiky, psychologie a didaktiky).



- Ředitel školy bude dále moci – v rámci průběžného vzdělávání pedagogů - vyslat učitele na vzdělávací programy – kurzy - které nebyly akreditovány v systému. I na tyto programy bude moct škola využít finance ze státního rozpočtu.



Jinak mají všichni pedagogičtí pracovníci přímo ze zákoníku práce nejvyšší rozsah dovolené v kalendářním roce, a to 8 týdnů. Mimo to mohou ve školním roce čerpat dalších 12 pracovních dnů volna k samostudiu – tyto dny volna mají čerpat především v době tzv. vedlejších prázdnin. Další benefity mohou být sjednány v rámci rozpočtových možností škol, a to v rámci kolektivního vyjednávání. Školy, které mají formu příspěvkové organizace, zřizují také fond kulturních a sociálních potřeb. Tento fond se naplňuje přídělem ve výši 2 % z ročního objemu nákladů zúčtovaných na platy a náhrady platů. Vyhláška o fondu kulturních a sociálních potřeb upravuje, na jaké účely lze z fondu přispívat. Jde například o rehabilitace, lázeňské nebo rekreační pobyty, vstupné na kulturní, tělovýchovné, vzdělávací akce, příspěvky na penzijní nebo životní pojištění, na očkování, na vitamínové přípravky a další. Pravidla čerpání fondu se stanoví v dohodě školy s odborovou organizací.



Blíží se nám konec tohoto školního roku. Mohli bychom Vás možná trochu předčasně, ale přesto, požádat o zhodnocení tohoto školního roku? A to jak z pohledu úkolů a cílů stanovených MŠMT, ale i z pohledu toho, co nad rámec tohoto školní rok přinesl?



Především se podařilo dokončit všechny změny, které souvisí s reformou financování. Také se podařilo dokončit novelu vyhlášky č. 27/2016 Sb., o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků nadaných. Na podrobné zhodnocení je ale ještě opravdu brzy.



Jak vidíte následující školní rok? Mohli byste našim čtenářům prozradit, zda chystáte nějaké novinky, které se našich škol a školských zařízení dotknou? Na co se mají vedoucí pracovníci těchto škol připravit nad rámec svých obvyklých povinností?



Významnou změnou od ledna 2020 budou nové principy financování mateřských, základních a středních škol a školních družin. Školy jsou na tyto změny již připravovány, proběhly 2 cykly seminářů pro ředitele škol ve všech krajích, je připraveno výkaznictví, školy mají k dispozici kontrolní výpočty. Pro plynulý náběh změn je vyhlášen rozvojový program na období září – prosinec 2019.



Pokud bychom v našem rozhovoru na něco důležitého zapomněli a chtěl byste to našim čtenářům sdělit, zde je pro to ideální prostor.


01.06.2019 | Karma článku: 4.74 | přečteno: 613x
Neděle 15.12.2019, svátek má Radana / Radan


Přihlášení





Zapomněli jste heslo?
Proč se registrovat? Registrovat
Registrací dostanete přístup do všech sekcí portálu. Můžete rovněž objednávat služby v placených sekcích anebo využívat bonusů Systému bonifikace.

jsme vždy ve spojení s Vámi

Facebook Google plus ICQ-671236329 Skype Twitter LinkedIn

Aktuální anketa

Pokud by se konala stávka, jak byste se zachovali?

Dnešní počasí v krajích ČR

Počasí TOPlist

Používáním webu souhlasíte s tím, že k poskytování služeb a analýze návštěvnosti používáme soubory cookie.