Oslovili jsme pana Jiřího Zajíčka, předsedu Unie školských asociací ČR – CZESHA, v otázkách týkajících se stávajícího nouzového stavu v České republice. Rozhovor s ním přinášíme zde.

Začněme trochu osobně. Dne 12. března 2020 byl na území České republiky v souvislosti s tzv. koronavirovou nákazou vyhlášen vládou ČR nouzový stav, a to na dobu 30 dní (již nyní je takřka jisté, že bude prodloužen). Téhož dne, s účinností ode dne následujícího, byla usnesením vlády zakázána osobní přítomnost žáků a studentů na základním, středním a vyšším odborném vzdělávání, dále pak osobní přítomnost žáků na základním uměleckém vzdělávání a dalších. Jak si tento okamžik vybavujete? Jak jste jej v dané chvíli přijal(a)? Co Vás v tu chvíli napadalo?

Začnu nejprve technicky. Poněkud mi nehrají data. Zákaz osobní přítomnosti žáků ve školách byl vyhlášen již v úterý, 10.3. 2020 dopoledne, a to s platností od 11.3. 2020. Vzpomínám si na to poměrně přesně, protože jsem byl ve výuce a přišly za mnou do výuky mé zástupkyně s informací, že od příštího dne bude zastavena prezenční výuka. Bylo to pro mě překvapením, ale osobně jsem něco podobného očekával, jenom ne tak brzy. Ještě na začátku hodiny jsem s žáky hovořil v odlehčené rovině o tom, že plánovanou písemnou práci raději nebudeme odkládat na příští týden, protože by se mohlo stát, že nebudeme ve škole. Rozhodnutí vlády přišlo vzápětí…

V prvním okamžiku jsem si myslel, že to bude na pár týdnů, ale následně se situace zcela zásadně změnila a termín návratu do škol si zatím netroufám nijak predikovat.

V tuto chvíli jsme se posunuli takřka měsíc dopředu, situace je v podstatě stále stejná. Je podle Vašeho názoru činnost vlády ČR a ministerstva v řízení tohoto procesu dostačující? Jak vůbec jejich dosavadní roli hodnotíte?

Hodnotit činnost vlády mi zcela nepřísluší, navíc nemám k dispozici kompletní informace, ale jen to, co se dozvídáme z médií. Nicméně se domnívám, že opatření byla přijata rychle a jeví se jako účinná. Většina obyvatel je respektuje a nárůst počtu nakažených se daří držet pod kontrolu.

Co poněkud postrádám je lepší komunikace s MŠMT a možnost vyjádřit se k plánovaným krokům z pohledu škol. O chystaných scénářích se dozvídáme oklikou ze sdělovacích prostředků i přesto, že jsme oslovili pana ministra Plagu s nabídkou na spolupráci a nabídli naši pomoc. Na tuto výzvu však bohužel dosud nikdo nereagoval a MŠMT s námi v těchto dnech prakticky nekomunikuje.

Pokud byste byl(a) politikem. Jak byste příslušnou situaci řešil(a) Vy? Případně se ztotožňujete s dosavadními kroky vlády a ministerstva?

V této pozici nejsem a netroufám si spekulovat. Jak již jsem uvedl – bez kompletních informací o situaci to není možné. Vláda se rozhodla pro určitý scénář a až budoucnost ukáže, zda to bylo ideální řešení. Co je důležité je, že opatření byla rychlá a doufejme že i ve správný čas.

Jak už je všeobecně známo, uzavřeny byly všechny školy s výjimkou škol mateřských. Proč tomu tak je? Co si o tomto myslíte?

Ve školách se potkává velké množství žáků, studentů a učitelů a potenciální riziko šíření viru je obrovské. Navíc při absenci dostatečného množství ochranných a desinfekčních prostředků je nereálné zajistit výuky na situaci odpovídající hygienické úrovni. Proto bylo a je uzavření škol nutné. Ochrana zdraví a životů musí být na prvním místě a musí být řešeno prioritně. Ostatní vyřešíme ve chvíli, kdy to bude možné.

Poněkud složitá situace je se samotnou výukou. Z médií se dozvídáme o spoustě aktivit a různých inovací spočívající především v distančním vzdělávání a on-line výuce. Jak se díváte na roli ministerstva, samosprávy, ale samotných učitelů v této situaci? Jak a kdo zvládá svoji roli?

MŠMT a mnoho dalších organizací se snaží učitelům pomáhat v metodické rovině či v rovině sdílení dobré praxe. Mnozí nabízejí i bezplatné využití vzdělávacích systémů po dobu krize. Hlavní těžiště zajištění výuky však leží na školách a jejich učitelích. Navíc technické možnosti každé školy a připravenost učitelů na použití digitálních technologií jsou na velmi rozdílné úrovni. Záleží také na věku žáků, jejich schopnosti zvládnout samostatné studium či na jejich možnostech pro využití těchto technologií doma. Ne všichni mají doma vše potřebné, jako je např. notebook, počítač, tablet a dostatečně rychlé připojení k internetu. Navíc v rodině může být víc dětí školou povinných, rodiče k tomu musí pracovat z domova a vše musí sladit. Není to tedy jednoduché, ale z pohledu škol a učitelů se snažíme maximálně o zajištění distanční výuky v různých podobách, podle možností každé školy a věku žáků. V tuto chvíli nejsou prázdniny a učitelé nečerpají dovolenou. Náročnost pro učitele na přípravu výuky se zásadně zvýšila a časově je oproti normální situace mnohem rozsáhlejší. Není to ale snadné ani pro žáky a jejich rodiče, kteří nám zejména u mladších žáků při výuce pomáhají, a navíc musí stihnout vlastní práci, uvařit, vyprat a jinak zajistit rodinu. Věřím tomu, že to společně dokážeme a zvládneme.

Nyní se trošičku zasněme. Vedení krizového štábu i politická reprezentaci řídící nouzový stav je víceméně optimistická s postupným uvolňováním stávajícího stavu. Kdy Vy si myslíte, že by se děti mohly postupně vracet do škol?

To je otázka pro experty z oblasti zdravotnictví a já nebudu spekulovat. Ale určitě se všichni těšíme na návrat do standardního režimu, kdy budeme moci opět vyučovat ve školách. Rozhodně to ale nelze uspěchat. Především je nutné vytvořit takové podmínky, abychom ve školách a školských zařízeních byli schopni zajistit všechny požadavky spojené s nutností zvýšené dezinfekce, důsledného dodržování hygienických návyků, možného povinného nošení roušek a splnění dalších předepsaných opatření. Zde jde jednak o zajištění ekonomických prostředků, na pokrytí s tím spojených nákladů (se kterými rozpočet škol pro tento rok nepočítal) ale především o materiální zajištění očekávané spotřeby, která bude vysoká. Za současné situace jsou všechny zmíněné prostředky na trhu nedostatkové a nabídkové ceny dodavatelů jsou extrémně navýšené oproti standardnímu stavu. Dosud nejsou plně saturovány ani požadavky zdravotníků a bezpečnostních složek. Bez zajištění dodávek pro školy a školská zařízení v dostatečném množství je obnovení výuky obtížně představitelné. Zajištění metrové vzdálenosti mezi žáky nebo časové rozfázování výuky tak, aby se žáci ve větším počtu v prostorách škol nepotkávali nelze objektivně při stávajících personálních a materiálně technických podmínkách škol a školských zařízení reálně zajistit. Proto považujeme za zásadní zajisti před obnovením výuky všechny nezbytné ochranné prostředky a další materiál.

Velmi mediálně propíraným tématem pak jsou podmínky, za kterých by měl být návrat žáků možný. Jsme si vědomi, že žádné podmínky ještě stanoveny nebyly, co byste však očekávali, že se bude nyní dít?

Jak jsem již uvedl, toto je otázka pro odborníky. Rozhodně je ale nutné hygienické podmínky pro bezpečnou výuku konkretizovat a především materiálně a finančně zajistit. Náklady s tím spojené podle mého názoru nemohou hradit zřizovatelé škol, ale je nutné najít prostředky ve státním rozpočtu.

Mnoho lidí vidí ve stávajícím stavu kromě ztrát a problémů také značné množství příležitostí. Řadíte se také mezi tyto osoby? Myslíte si, že nám tato situace může přinést také něco pozitivního?

Určitě ano. Na každé situaci lze vždy najít něco pozitivního. Zde to je nutnost zahájit distanční výuku. Učitelé se během velice krátké doby museli naučit používat prostředky, které zatím používali jen okrajově, anebo vůbec ne. Nutnost je však posunula výrazně vpřed. Tak rychlý posun by byl za normální situace nepředstavitelný. Někteří kolegové, kteří ještě před měsícem používali snad jen e-mail dnes celkem bravurně zvládají výuku on-line, sdílená prostředí a další prostředky. Navíc to mnohé z nich i přes velkou náročnost baví a obohacuje je to. Vše, co se za této situace naučíme, určitě budeme v určité míře využívat po návratu do „normálního“ stavu. To je úžasná příležitost, jak digitalizovat výuku.

Pokud byste měli být učitelem a zhodnotit vládu ČR a ministerstvo známkou jako ve škole za to, jakým způsobem se stávající krizí vypořádala. Jak by vypadalo Vaše hodnocení?

Jsem od přírody optimista a snažím se myslet pozitivně. Mnohé se povedlo výborně, něco hůře, věci se řeší rychle (a je to nutné), takže i chybujeme. Takže v duchu ministerstvem školství doporučeného formativního hodnocení – snažme se o lepší komunikaci a spolupracujme, všichni máme společný cíl. Tam máme asi největší mezery. I v době časové tísně lze některá opatření v rezortu školství předem alespoň konzultovat se školami, kterých se přímo dotknou. Určitě by to prospělo věci.

Pokud jsme do současné chvíle pozapomněli na něco důležitého, co se týká příslušné problematiky, a co byste nám chtěl (sdělit), učiňte tak prosím nyní.

Z čeho máme v tuto chvíli asi největší obavu (když pominu zdraví a ekonomiku) je zajištění přechodu žáku ze základních na střední školy. Zákonná úprava stále počítá s nutností konat v maturitních oborech jednotnou přijímací zkoušku. Pro její vykonání se ale nejprve musí žáci vrátit zpět do škol. Datum návratu do prezenční výuky je ale naprosto nepredikovatelné. Celé přijímací řízení vyžaduje čas, navíc je nelze provést jen v rámci jednoho kola a každé další kolo znamená další časové nároky v horizontu týdnů. Je škoda, že mimořádná novela školského zákona nepřinesla možnost nouzového řešení pro případ, že se žáci do škol v květnu či v červnu nebudou moci do škol vrátit. To je ošetřeno jen u maturitních a závěrečných zkoušek. Pokud se žáci v druhé polovině května vrátí do škol, lze vše stihnout. Pokud to bude později, musíme zvažovat i jiné varianty. Ve školách musíme mít určitý prostor pro přípravu školního roku a personálního zajištění výuky. Současná situace je velmi nepříjemná především pro uchazeče o studium, jejich rodiče, ale i pro střední školy. Vytváří to prvek nejistoty, a to není dobré. Podstatné je, že se všichni musíme snažit respektovat nařízení vlády a krizového štábu. To považuji za nejdůležitější pro úspěšné zvládnutí této mimořádné situace. Za Unii školských asociací ČR – CZESHA mohu říci, že jsme připraveni o situaci s MŠMT komunikovat a být nápomocni k řešení této mimořádné situace.