Oslovili jsme Českou školní inspekci v oblastech týkajících aktuálních problémů v resortu vzdělávání. Na naše otázky nám odpověděl pan Ondřej Andrys, náměstek ústředního školního inspektora. V tomto článku Vám přinášíme jeho odpovědi.

V současné době rezonuje v oblasti českého školství hned několik „kauz“, které poměrně značně rozdělují nejen odbornou, ale v podstatě veškerou českou společnost. Jedním z takovýchto témat je inkluze. Např. pan prezident ji v jednom ze svých posledních projevů označil za nepřínosnou pro společnost. Jaký pohled na danou problematiku máte Vy?

Myšlenku vzdělávat společně všechny děti, které se za určitých okolností a s určitou podporou společně vzdělávat mohou, považujeme jednoznačně za správnou. Řada problémů a komplikací se však projevila v rámci provádění této myšlenky. Náběh inkluze byl neúměrně razantní, řada opatření nebyla správně nastavena a připravena, vše bylo a do velké míry stále je spojeno s velkou administrativou, na spoustu důležitých praktických otázek se hledaly odpovědi až v průběhu, podpora poskytovaná školám nebyla dostačující, objevovaly se různé a mnohdy i protichůdné informace a právní a metodické výklady a celkově bylo vše narychlo vneseno do prostředí, které na to nebylo a v mnoha ohledech stále není adekvátně připraveno. A taky se ignoroval fakt, že ne pro všechny děti je inkluze prospěšná, a že je tedy třeba vnímat význam také speciálních škol. Nechci, aby to znělo příliš neskromně, ale Česká školní inspekce na řadu těchto rizik prokazatelně upozorňovala předem (a na řadu rizik průběžně upozorňovaly také různé školské asociace). V průběhu samotné implementace nových pravidel pro inkluzi během prvního a druhého roku jsme pak k tomuto tématu vydali dvě samostatné tematické zprávy.

Obdobně sporným tématem pak je oblast přijímacího řízení do SŠ. Považujete stávající systém za optimální, pokud ne, jaké změny byste v něm navrhovali?

Česká školní inspekce dlouhodobě upozorňuje na to, že současné nastavení přijímacích zkoušek, které ověřují předmětové znalosti z češtiny a matematiky, neříká prakticky vůbec nic o tom, jestli daný uchazeč má předpoklady pro studium v maturitním oboru. Přijímací zkoušky nám řeknou pouze to, jak konkrétní základní škola připravila konkrétního uchazeče z českého jazyka a matematiky (často ještě s podporou placených přípravných kurzů). Navíc to má dopady i do podoby a kvality vzdělávání na 2. stupni ZŠ, kde se kvůli přijímacím zkouškám významně preferuje právě čeština a matematika v neprospěch dalších vzdělávacích oborů. Proto doporučujeme proměnit obsah centrálních přijímacích zkoušek tak, aby ověřovaly studijní předpoklady uchazečů a případně úroveň jejich čtenářské a matematické gramotnosti, což jsou dovednosti jen omezeně zlepšitelné nácvikem (na rozdíl od předmětových znalostí), a výsledek přijímací zkoušky by tak byl mnohem méně závislý na vnějších faktorech a mnohem více by naznačoval potenciál uchazeče úspěšně projít středoškolským studiem a úspěšně ho zakončit maturitní zkouškou.

Do třetice pak problematika tzv. státní maturity. Ptáme se Vás v podstatě na totéž, co v minulé otázce.

Stále není plně vydiskutováno, k čemu má vlastně maturita sloužit a jaký je její účel. Nicméně za rozumné bychom považovali realizovat centrální zkoušku v podobě didaktických testů, v případě českého jazyka by pak písemná část byla realizována na úrovni školy, stejně jako písemná a ústní část u cizího jazyka. Z našeho pohledu by státní maturita měla mít pouze jednu úroveň a měla by být reflexí minimálních požadavků kladených na maturanta.

Od příštího roku pak můžeme očekávat změnu ve financování regionálního školství. Řada politiků se však již nechala slyšet, že by si dokázali představit podstatné změny v této reformě, popřípadě celé její zrušení. Co si o tomto záměru myslíte? Jak se vůbec na samotnou reformu díváte?

To už není záměr, ale schválená a rozhodnutá věc. Úkolem České školní inspekce bude sledovat a hodnotit dopady reformy financování na fungování škol a na kvalitu vzdělávacího procesu a poskytovat v tomto směru ministerstvu i široké odborné veřejnosti relevantní zpětnou vazbu.

Jak se díváte na proces revizí RVP. V tisku je poměrně často kritizován za jeho neprůhlednost. Jak se na něj díváte z pohledu kontrolního orgánu?

Dosavadní průběh revizí skutečně nebyl koordinovaný a hlavně pro revize neexistuje žádné vydiskutované zadání. Proto jsme velmi přivítali rozhodnutí pana ministra Plagy o zahájení seriózní, otevřené a systematické diskuze, do které budou zapojeny různé názorové proudy hledající konsensus a při níž budou zohledňována také relevantní data a informace. Nelze v tichosti připravovat revize jednotlivých částí RVP, dokud není široká shoda nad základní filozofií těch revizí a úprav. Z našeho pohledu, který je opřen o množství kvalitativních poznatků z hodnoticích činností ve školách, je nutné na základě diskuze vymezit nejprve určité jádro vzdělávání a pak jeho nadstavbu a případnou další volitelnou složku. A říct si, jaké znalosti, dovednosti a kompetence v jednotlivých vzdělávacích oblastech má mít skutečně každý žák a k tomu definovat realistické (což ale neznamená nízko položené) očekávané výstupy a zejména odpovídající učivo, které bude reflektovat výzvy současnosti i budoucnosti v rámci stavu světa a jeho požadavků ve 21. století. A musíme taky uvažovat, jak metodicky podpořit to, aby učivo rámcově definované v RVP pak bylo vhodným způsobem rozpracováno v jednotlivých školních vzdělávacích programech. Současná podoba dvouúrovňového kurikula je předimenzovaná, problém je již na úrovni jednotlivých RVP a prohlubuje se mírou rozpracování učiva v jednotlivých školních vzdělávacích programech. Určitě je tedy potřeba věnovat revizím odpovídající pozornost a diskutovat zadání pro ně se všemi relevantními aktéry, včetně zástupců přímé pedagogické praxe, včetně představitelů měst a obcí jako zřizovatelů největšího počtu škol a školských zařízení, včetně asociace krajů, zaměstnavatelských svazů nebo vysokých škol.

V loňském roce jste zveřejnili hned několik zajímavých tematických zpráv. Kterou z nich, případně která zjištění z těchto zpráv považujete za nejzajímavější?

Každému může přijít zajímavé nebo důležité něco trochu jiného. Úkolem České školní inspekce je hodnotit kvalitu a efektivitu vzdělávání po všech stránkách, v případě obsahu pak v plné šíři národního kurikula. A proto je spektrum našeho zájmu velmi široké a pestré. V každém případě ale věříme, že všechny naše tematické zprávy a další výstupy obsahují řadu důležitých kvalitativních informací využitelných pro řízení vzdělávání, pro nastavování vzdělávacích politik i pro zvyšování kvality vzdělávání na úrovni jednotlivých škol. Pokud bych ale musel něco vybrat, pak bych zmínil sekundární analýzy výsledků mezinárodních šetření PISA 2015 a TIMSS 2015, které analyzují vliv některých specifických aspektů, jako je např. složení třídy, metody uplatňované učitelem nebo využívání technologií, na vzdělávací výsledky žáků, tematickou zprávu reflektující dopady zavedení posledního ročníku mateřské školy jako povinného nebo tematickou zprávu věnující se vzdělávání v tématech souvisejících s mediální výchovou.

Z hlediska Vaší hodnotící role. Jak se dle Vašeho názoru vyvíjí kvalita vzdělávání a vůbec kvalita celé české vzdělávací soustavy?

Na takto komplexní otázku prakticky není možné odpovědět stručně. Dovolím si tedy odkázat na naše kvalitativní výstupy, zejména výroční zprávy pojednávající komplexně o kvalitě a efektivitě vzdělávání a vzdělávací soustavy v jednotlivých školních letech a tematické zprávy vypovídající o kvalitě vzdělávání v konkrétních tématech. Ale s jistou nadsázkou lze říct, že jakkoli před naším vzdělávacím systémem stojí mnoho kvalitativních výzev a příležitostí, tak na to, jak málo peněz ve vztahu k HDP do vzdělávání investujeme, na tom nejsme až tak špatně.

Ministr Plaga v nedávné době vyzval ČŠI k vyšší aktivitě vedoucí ke kontrole kvality vzdělávání v jednotlivých školách. Budete se na tuto aktivitu více zaměřovat? Hrozí vyšší míra zavírání tzv. nekvalitních středních či jiných škol?

Ano. Máme v systému řadu středních škol, které přijímají k maturitnímu studiu prakticky všechny žáky, kteří podají přihlášku, nijak neověřují jejich vstupní znalosti ani potenciál k maturitnímu studiu (a jak jsem uváděl výše, jednotné přijímací zkoušky původní cíl identifikovat žáky vhodné k maturitnímu studiu naplnit nedokáží), během studia nedokáží tyto hendikepy nijak kompenzovat a mnohdy se o to ani nesnaží, přesto se žáci těchto škol čtyři roky vzdělávají v maturitních oborech, úspěšně postupují do vyšších ročníků a pak obrovský podíl těchto žáků (často 80 a více procent) neuspěje u maturity. A takto několik let za sebou, nejde o případy vztahující se k jednomu roku. O průběžné výsledky žáků se tyto školy většinou vůbec nezajímají, nevyhodnocují rizika spojená s potenciální neúspěšností těchto žáků, nepřijímají žádná opatření ke snížení školní neúspěšnosti apod. Těmto školám se věnujeme a intenzita našeho působení v této oblasti i v intencích záměrů pana ministra Plagy ještě zesílí. Považujeme to za jeden z nejdůležitějších úkolů České školní inspekce v současnosti a sdílíme postoj pana ministra v tom, že je to velmi důležitý příspěvek ke zvýšení celkové kvality segmentu středních škol.

Jaká opatření byste doporučili tvůrcům vzdělávací politiky tak, aby se zvýšila kvalita českého školství?

Zejména je potřeba přijímat jakákoli opatření a realizovat jakékoli státní intervence do vzdělávání vždy na základě relevantních dat a informací (princip evidence-based policy). A nemám samozřejmě na mysli pouze výstupy České školní inspekce, ale i data, informace a analýzy vydávané jinými subjekty, vysokými školami, profesními svazy, školskými asociacemi apod.

Co je cílem či cíli ČŠI v letošním kalendářním roce? Na jaké aktivity se budete nejvíce zaměřovat?

V aktuálním školním roce se zaměřujeme např. na oblast přírodovědné, informační a jazykové gramotnosti, na identifikaci a hodnocení společných znaků vzdělávání v úspěšných základních školách (včetně základních škol působících ve znevýhodněných lokalitách), na hodnocení forem, rozsahu, kvality a výsledků vzdělávání v tématech souvisejících s dopravní výchovou, na hodnocení specifik, forem a přínosů vzdělávání v běžných školách s třídami zřízenými podle §16 odst. 9 školského zákona, na hodnocení kvality vzdělávání ve vyšších odborných školách nebo právě na hodnocení vzdělávání ve středních školách, které dlouhodobě a opakovaně vykazují vysokou míru neúspěšnosti žáků ve společné části maturitní zkoušky.

Pokud bychom v našem rozhovoru na něco důležitého zapomněli a chtěl byste to našim čtenářům sdělit, zde je pro to ideální prostor.

Snad jen velké poděkování všem, kterým záleží na kontinuálním zvyšování kvality a efektivity vzdělávání v českých školách a kteří jsou pro to připraveni něco udělat.