Měl by stát jakkoliv regulovat vzdělávací dráhu svých občanů? Sedím a vnitřně diskutuji nad článkem, ve kterém je popsáno, jak Slováci začali brát v potaz výsledky vzdělávání svých žáků na základních školách.

V podstatě se jedná o to, že žáci, kteří na to lidově „kašlou“ již budou mít ztíženou pozici při přijímání na maturitní obory středních škol. Sám si moc dobře vzpomínám, že jsem nebyl na základce excelentním žákem, přesto si myslím, že se nejedná o krok zcela špatný. Jakožto bývalý učitel jsem se mnohdy setkával s naprostou arogancí a nechutí pracovat, kdy mi žáci argumentovali, že ani nemusí nic dělat, že se stejně na střední i výšku dostanou. A ono tomu tak skutečně je. Trh samozřejmě funguje vždy a jakákoliv regulace z vnějšku není dobrá. Pravda je ale taková, že jestliže existuje převis poptávky nad nabídkou, kdy se v podstatě kterýkoliv žák dostane na kteroukoliv školu, je něco špatně. Z tohoto důvodu se mi slovenské řešení poměrně líbí a považuji ho za elegantní. Což ale zdaleka není poprvé, zdá se mi, že naši „bratia“ v poslední době poměrně dobře řeší situace, které nás zásadně brzdí.