1. V letošním roce poprvé proběhla výuka na českých školách podle tzv. inkluzivní novely. Zajímalo by nás, pokud již máte poznatky z terénu, zda se naplňují cíle této novely?

Díky postupné rediagnostice získávají žáci podpůrná opatření, která jsou spojena  s finančními prostředky pro školy umožňující jejich realizaci.  Ať už se jedná o nákup pomůcek , zajištění reedukací či služby tlumočníka znakového jazyka, školám jsou garantovány  prostředky na jejich  pořízení. Pracovníci škol připravují plány pedagogické podpory pro žáky s potřebou podpůrných opatření prvního stupně. Jedná se o včasnou mírnou podporu, která mnohdy působí jako účinná prevence pozdějšího rozvoje závažnějších obtíží. Dvě nejzásadnější změny se tedy v praxi naplňují. V uplynulých dvou měsících Nadace OSF Praha, ČOSIV a školské odbory realizovaly reprezentativní šetření mapující zavedení legislativních změn v prvním školním roce. Výsledky mapující názory ředitelů škol a učitelů budou k dispozici na konci prázdnin.

2. Je podle Vás stávající právní úprava dostatečná anebo by byla potřebná další legislativní úprava, případně jaká?

Co se týká zavedení právního nároku na podpůrná opatření pro všechny žáky, kteří je objektivně potřebují, považuji stávající právní úpravu za dostatečnou. Co postrádám, je intenzivní  metodická podpora pro školy i školská poradenská zařízení při stanovování a uplatňování podpůrných opatření. Poradenská zařízení dosud nemají standardizovanou metodiku ke stanovování stupňů podpůrných opatření, v praxi je tak volba stupně podpůrného opatření závislá na subjektivním posouzení konkrétním pracovníkem. Různí posuzovatelé tak můžou u jednoho dítěte navrhnout rozdílný stupeň podpory.

3. Samotná inkluze klade nároky na zvýšené finanční prostředky. Jsou stávající prostředky dostatečné?

Náklady na podpůrná opatření pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami a žáky nadané (i pro ně jsou podpůrná opatření určena) budou zřejmé na konci příštího školního roku, kdy by již všichni žáci měli mít nová doporučení z poradenských zařízení. Jelikož se skupina dětí, kterým je garantována podpora, rozšířila např. o žáky s nezdravotními překážkami v učení a již zmíněné žáky nadané, je zřejmé, že i vynaložené prostředky budou vyšší. Na druhou stranu podpůrná opatření mohou prospívat i ostatním žákům ve třídě. Pokud je v ní asistent pedagoga nebo druhý učitel, je možné více individualizovat vzdělávání pro všechny žáky.

4. Mimo finanční prostředky je kladena zvýšená pozornost také na kvalitu pedagogů. Jsou podle Vás čeští učitelé schopni naplnit cíle inkluze?

Ukazuje se, že tím nejdůležitějším je postoj, který učitel k inkluzivnímu vzdělávání zaujímá. Pokud věří v to, že cílem vzdělávání je podpora maximálního rozvoje vzdělávacího potenciálu každého dítěte, bude sám aktivně vyhledávat metody a postupy, které přiblížení se tomuto cíli umožní. Společné vzdělávání dětí s různou mírou potřeby podpory nezačalo 1. září 2016. Tento trend sledujeme již déle než 12 let. Od září 2016 je pro školy snazší získat finanční prostředky pro zajištění podpory. Řada učitelů ale již dlouhou dobu vzdělává různorodé kolektivy a bere to jako přirozenou věc, přestože dříve pro to byly podmínky v mnoha ohledech horší. Financování podpory bylo zajišťováno kraji, existovaly až několikanásobné rozdíly v objemu finančních prostředků poskytovaných školám na děti se stejným druhem a stupněm postižení. To už naštěstí neplatí, protože podpůrná opatření mají jednotou normovanou finanční náročnost.

5. Na závěr obecná otázka. Paní ministryně Valachová v předchozích dnech odstoupila ze své pozice. Zajímalo by nás, zda z Vašeho pohledu byla ministryní úspěšnou či nikoliv?

Paní ministryni se podařilo dokončit řadu změn, které byly započaty v předchozích letech a doplácely na to, že se ve vedení úřadu ministři střídali v řádu měsíců. Paní ministryně byla…..