| Neznámý uživatel | 2016-01-04 08:36:39 |  |
|---|
| Ideální čas, kdy si připravit poprvé slovní hodnocení jsou dny volna z pracovních dnů, jako podzimní prázdniny, ředitelská volna, vánoční prázdniny a další, kdy je učitelům vykazováno samostudium nebo mají prostě volno. První sepsání je možná trochu náročnější, ale pak už člověk získá praxi. A když k tomu vidíte, jaký má slovní hodnocení pozitivní účinek, přijdete na to, že to má smysl. Nakonec i zamýšlení nad známkou nějaký čas trvá, že :-) Ideální je slovní hodnocení alespoň 2x ročně k pololetí. S bývalými charakteristikami to porovnávat nelze, to je omyl. |
|
| Neznámý uživatel | 2015-12-30 17:43:43 | |
|---|
| V tomto školním roce "uděluji" celkem 174 známek (víceleté gymnázium, aprobace M-F). Pokud budu věnovat každému hodnocení alespoň 10 minut, 1740 minut = 29 hodin, o třídnictví nemluvě...? Jak často že by takové hodnocení mělo probíhat? |
|
| Neznámý uživatel | 2015-12-28 17:44:03 | |
|---|
Kdo učil ještě za bývalého režimu, může vzpomenout na vypracovávání tzv. charakteristik ke konci ZŠ na každého žáka, takže slovní hodnocení už tu vlastně bylo, i když trošku v jiném pojetí. Třídní učitelé s tím měli spoustu práce, a na středních školách je někdy ani nečetli a to z jednoduchého prostého důvodu. Pokud se žák trefil na SŠ do svého oboru, začal mít zájem, úplně se změnil a tytam byli informace z charakteristiky. Všechno bylo najednou s žákem naruby, prostě přišel jeho čas a začal makat.
Nejsem tedy pro zavádění podobných věcí. I vzhledem k tomu, že dnes má třídní učitel relativně několikanásobně nižší finanční ohodnocení za třídnictví než tomu bylo za socialismu, a to spousta lidí ani neví. |
|
| Neznámý uživatel | 2015-12-28 09:46:02 | |
|---|
Zdravím. Je mi líto třídních učitelů. Nemám sice zkušenosti se slovním hodnocením, ale budu uvažovat logicky. Žák střední školy má cca 12-14 předmětů. Každý učitel zpracuje slovní hodnocení za svůj předmět na každého žáka. Třídní učitel pak bude muset 30žáků x 12 předmětů přečíst a vyhodnotit. Po té napsat, zda prospěl či neprospěl. Asi se nudíme a je potřeba nás lépe zaměstnat.
Děkuji a vítejte v administrativě.
|
|
| Neznámý uživatel | 2015-12-23 00:21:18 | |
|---|
Souhlas s předchozím názorem.
Zvláště některé čtyřky jsou "převlečené pětky". Někteří rodiče by se pak asi podivili, kdyby se ze skutečnosti odpovídajícímu slovního hodnocení dověděli (černého na bílém opatřeného kulatým razítkem a podpisem ředitele), jakého nevychovaného drzého lempla posílají do školy: ... žák ten a ten naprosto nejevil zájem o jakoukoli činnost v daném předmětu, odmítal spolupracovat, za pololetí nebyl schopen vypracovat jediný domácí úkol, při výkladu nového učiva vše zesměšňoval pro něj vtipnými poznámkami, ale protože škola potřebuje žáky za každou cenu, tak konečné hodnocení zní "čtyři"...
Přeji hezké a hlavně klidné svátky
Pozn.: Na slovní hodnocení v našem školském supersystému není nikdo připraven |
|
| Neznámý uživatel | 2015-12-22 14:10:01 | |
|---|
| Já souhlasím s názorem 2015-12-17 12:19:29. Ano, děti a rodiče chtějí známky, protože neznají slovní hodnocení. Jedině slovním hodnocením však učitel může zhodnotit všechny stránky žákova výkonu, pokroku a motivovat k dalšímu učení a sdělit to i rodičům, kteří také pochopí, že slovní hodnocení je lepší způsob. Hodnocení známkou mi po celou moch docházku do škol a celý můj profesní život vždy připadalo a připadá nespravedlivé. Každá "dvojka" je jiná, některá už je skoro "trojka", některá zas skoro "jednička". Skalním zastáncům hodnocení známkou doporučuji, aby se někdy podívali na zahraniční vysvědčení, na kterých teprve pochopí. Budoucnost je ve slovním hodnocení, jen se ho nesmíme bát. |
|
| Neznámý uživatel | 2015-12-21 16:01:23 | |
|---|
Velký souhlas s názorem 2015-12-21 11:17:11.
99% dětí chce známky.
|
|
| Neznámý uživatel | 2015-12-21 11:31:24 | |
|---|
| Kde jsou ty školy kde jsou děti stresovány známkami? Naše děti zajímají hlavně známky. Bez nich se bohužel o nic moc nesnaží. A co třeba sportovci? Ti jsou také hodnoceni podle přístupu, píle, snahy? A když si jdete něco koupit, zajímá vás výsledek práce toho, kdo danou věc vyráběl, nebo to jak se snažil bez ohledu na výsledek? |
|
| Neznámý uživatel | 2015-12-21 11:17:11 | |
|---|
Dobrý den,
na klasických školách se přikláním ke klasickému známkovému hodnocení. Představa některých rodičů, že si tím zjednodušujeme jako učitelé život, je mylná. Ředitel musí neustále vynakládat velké úsilí k tomu, aby v rámci předmětových komisí zajistil jednotnost a metodickou správnost tohoto postupu. Je to však jediný způsob, který objektivně posoudí výsledky žáka v návaznosti na další hodnocení, které ho bude čekat na střední škole. Nedovedu si představit objektivnost přijímacího řízení na střední školy na základě slovního hodnocení. Nebo zastánci slovního hodnocení pak jednorázově v 5. nebo 9. ročníku pro tyto účely přetvoří slovní hodnocení na čísla? Nějaká systémovost by ve školství zachována být měla. Jestliže budeme všichni hodnotit slovně, tak toto nemůže být zcela jistě zaručeno. A že známka některé jedince stresuje? Jako učitelé musíme usilovat o to, aby známka poctivě odpovídala výsledkům a snaze žáka. Společnost však také musí pracovat na tom, aby vychovávala jedince, kteří jsou schopni přijmout hodnocení, které odpovídá výsledkům jejich práce. Každý správný učitel k známkovému hodnocení stejně připojí to slovní, byť formou mluveného slova.
Přeji všem krásné svátky. |
|
| Neznámý uživatel | 2015-12-17 14:50:11 | |
|---|
Zdravím, k výše uvedené problematice uvádím, že problém je ve veřejnosti tak zakořeněn, že první musíte přesvědčit rodiče, že známka hodnotí pouze momentální psychický stav dítěte a nevypovídá nic o celkových schopnostech a znalostech dítěte, rodič nevidí, zda dítě dělá pokroky a v čem je potřeba zabrat...
Druhý aspekt je, že pravidelné vyhodnocování znalostí dítěte je náročné na čas a ne každý pedagog umí tuto činnost individuálně zpracovávat. Pokud to shrneme, tak je nutné upravit počty dětí, odebrat učiteli nesmyslnou papírovou činnost, vytvořit pro učitele pomocnou metodiku hodnocení výsledku vzdělávání jednotlivých žáků a vtáhnout do systému rodiče.
Sun |
|
| Neznámý uživatel | 2015-12-17 12:19:29 | |
|---|
| Budoucnost patří podle mě slovnímu hodnocení. Musíme s tím ale už začít. Nekonečné diskuze už se vedou roky. Proč s tím nezačít na 1. stupni? Naučí se to učitelé, žáci, pochopí to a přijmou rodiče, a když všichni uvidí, jak to funguje, bude se pokračovat i na 2. stupni ZŠ a pak to přijmou i učitelé na středních školách. Podívejte se jak to funguje v jiných zemích. Nebuďme pořád zahleděni na sebe na tom "českém rybníčku". Pojďme pustit stavidlo :-) |
|
| Neznámý uživatel | 2015-12-16 10:35:09 | |
|---|
| Slovní hodnocení si dovedu představit na 1. stupni ZŠ, kdy učitel učí do třiceti žáků. Je to ale nesmysl na SŠ, kdy má často učitel hodnotit několik stovek žáků. |
|
| Neznámý uživatel | 2015-12-16 08:48:29 | |
|---|
Přimlouvala bych se za širší stupnici než je 1-5. Např. 1 - 10 nebo procentuální hodnocení, nakolik student splnil zadaný úkol. Není trojka jako trojka.
Pedagog |
|
| Neznámý uživatel | 2015-12-15 08:46:41 | |
|---|
| Souhlasím s hodnocením klasickým i slovním (podle schopností dětí).Nevím jak se s tímto vypořádá zákon 561/2004, §2 odst. 1, písm. "a" (rovný přístup ...) a písm."b" (zohledňování potřeb ...). Kdo nařídí řediteli školy pro jaký způsob hodnocení se má rozhodnout (§ 51)? |
|
| Neznámý uživatel | 2015-12-15 06:05:13 | |
|---|
| Od září má dojít k inkluzi dětí s různými druhy hendikepu. Pro ně bude slovní hodnocení nutné, neboť není možné nastavit rovnítko mezi ně a ostatní děti. Měla by se slovně vyzdvyhnout snaha, píle, příprava, zlepšení. Zde nelze očekávat klasické výstupy. |
|
| Neznámý uživatel | 2015-12-14 13:05:34 | |
|---|
| Slovní hodnocení je vyzkoušené v řadě evropských zemí. U nás je bohužel obtížné tento způsob prosadit už jen proto, že existuje jen na několika školách. Známkování na prvním stupni mi připadá v mnoha případech demotivující a hlavně zcela nedostatečné. Když dítě ve druhé třídě přinese dvojku z pracovních činností, protože neumí dobře vystřihovat tvary, připadá mi to nesmyslné. Rozhodně se přimlouvám za slovní hodnocení minimálně u výchov a, pokud možno, na prvním stupni vůbec. Na druhém pak jako doplněk k známkování. |
|
| Neznámý uživatel | 2015-12-14 12:45:34 | |
|---|
| Chápu, že se slovnímu hodnocení brání někteří učitelé a chápu, že to nechce velké procento rodičů, ale myslím, že budoucnost je ve slovním hodnocení, protože žákovi i rodičům je tímto hodnocením snadné sdělit, co žák zvládá a do jaké míry a na co se má soustředit, co zlepšovat, což známkou nelze. Určitě to bude ještě nějakou dobu trvat, než to pochopí více učitelů a hlavně rodičů, kterým to musí učitelé s podporou MŠMT osvětlit. Kde by se však dalo slovní hodnocení jistě zavést velmi brzy, jsou výchovy. I tradice se dá změnit, když je přežitá. |
|
| Neznámý uživatel | 2015-12-14 11:31:38 | |
|---|
| Po mnohaletých zkušenostech zjišťuji, že tradiční hodina a hodnocení je nejčastěji fungující a nejefektivnější. Jakékoliv jiné verze mají své místo ve vzdělávání, ale jen v konkrétních vhodných případech. Například u testů státní maturity bych se přimlouval za jemnější dělení - na kolik procent zvládl žák učivo. |
|
| Neznámý uživatel | 2015-12-14 09:47:16 | |
|---|
| Ačkoliv se může jevit, že náhrada by byla potřebná, jakožto učitel tento názor nesdílím. Už i z důvodu dobré srozumitelnosti stávajího systému pro rodiče žáků. |
|
| Mgr. Dalibor Fusek | 2015-12-13 19:26:04 | |
|---|
| Zajímal by nás Váš názor, zda je v současné době stále nejlepší formou hodnocení žáků klasická pětistupňová stupnice. Nejedná se z Vašeho pohledu o již spíše přežitou formu, která by měla být nahrazena metodami novějšími? |
|
jsme vždy ve spojení s Vámi