| Neznámý uživatel | 2016-04-20 08:46:06 |  |
|---|
Učili někdy navrhovatelé zákona?
Kolik činností najednou může provádět jeden učitel?
Každý žák s dysfunkcí integrovaný do běžné třídy reprezentuje jednu samostatnou výukovou skupinu, které má učitel individuálně přizpůsobit obsah práce. Tedy rozdrobit svoji pozornost a čas ve stejné době na několik úseků, na několik činností na různé úrovni ve stejné době. Takže např. při jednom dyslektikovi, jednomu Romovi, jednom žáku jiné národnosti a běžné populaci jsou ve třídě 4 výukové skupiny. Zažila jsem již stav, kdy při takovém nahlížení na integraci, učitel měl ve třídě individuálně pracovat s 8 výukovými skupinami. Celkem bylo ve třídě jen 12 žáků, při jejich přijímaní rodiče žáků české národnosti prvotně neuvedli potřebu zohlednění, znevýhodnění žáka, později byly dysfunkce doloženy PPP, ale žádnému z dětí nevzniknul nárok na asistenta. Nezdá se reálně nemožné zvládnout a provozovat hodinu dle předpisu jediným učitelem v takovém případě?
Při tomto přístupu se ovšem také předpokládá, že pokud učitel pracuje s jednou výukovou skupinou, ostatní žáci třídy pracují na přidělených úkolech aktivně sami. To ovšem v Česku není dosud obvykle reálné (na rozdíl od jiných „západních zemi, kde je skutečně vyžadováno i plnění povinností rodin a žáků).
|
|
| Otakar Jíra | 2016-04-10 22:54:28 | |
|---|
| Kolegyně Bucharová to napsala za mne. |
|
| Neznámý uživatel | 2016-04-10 14:10:45 | |
|---|
| Jenom to, že nejsem Rom, neznamená, že jsem elita. Učila jsem celu řadu romských dětí, které, pokud by měly doma zázemí, zvládly by základní školu lépe, než celá řada bílých. Učitel je ve třídě sám a žádné pomoci ze stran státu se nám nedostává, pro OSPOD píšeme pouze neustálá hodnocení a zprávy a nic se v rodinách nezmění. Každé druhé dítě má pomalu nějakou diagnózu, ale to, že má rodič vůči němu povinnosti, to se nikde nedočtu. Tady ho, kantor,e máš a vzdělávej |
|
| Neznámý uživatel | 2016-04-09 13:33:26 | |
|---|
Co se po mně chce? Trhat si mně na kusy? - řečeno ústy klasika.Mám být pedagog speciální nebo aprobovaný pro ZŠ? Kdo bude dělat odborné asistenty - lidi s 60h. školením? Proboha, to snad ne.
|
|
| Neznámý uživatel | 2016-04-08 17:11:56 | |
|---|
| Poznatek z vojny - kolona se pohybuje rychlostí nejpomalejšího vozidla - tak to stojí v řádech. Že by se myšlenka transformovala do školství? Třída krátí zlomky, poslední sotva sčítá...... |
|
| Neznámý uživatel | 2016-04-08 10:02:17 | |
|---|
| Ke komentáři níže - asistenti. Stačí si vzít rozpočet nějaké školy. Mírně se to bude lišit podle kraje a velikosti školy. Ale orientačně je na žáka v základní škole běžného typu dáno 33.000 Kč na rok. Pokud potřebujete asistenta máte na něho 69.000 Kč a k tomu příplatky na integrované dítě. Např. autista je 62.000 Kč, tělesné postižení (podle druhu) 51.000 Kč, poruchy chování 26.000 Kč atd. Na základní škole speciální je dáno na žáka cca 126.000 Kč. Jsou to částky na finanční rok, v nichž jsou platy a prostředky na pomůcky. |
|
| Lucie Bucharová | 2016-04-08 08:45:20 | |
|---|
| Nebylo by lepší formulovat zadání-Do jedné třídy slabší žáky a do druhé ty lepší?Proč zbytečně podněcovat diskriminaci nevhodnými formulacemi? Co na tom, že ve slabších budou pravděpodobně Romové, ale přece nejen ti.A i kdyby, ke každé třídě a žákovi se bude přistupovat dle možností a pro každého to bude jenom přínosem.To není přece žádná diskriminace, naopak. Pojďme ty problémy formulovat upřímněji a se selským rozumem, berme si z našeho školství to dobré, nenechme se zbytečně kritizovat.Myslím, že jako učitelé v naší společnosti děláme, tedy většina z nás, pro děti a jejich rodiny hodně.Máme být kritizováni za něco, za co nemůžeme? Věnovat se v jedné třídě problémovým či slabším dětem a zároveň zde vychovat top matematiky s nejlepšími výsledky v kraji? Možná, když zde bude 8 dětí, ale ne 20 a víc.Jaké mají být naše priority? |
|
| Neznámý uživatel | 2016-04-08 07:29:45 | |
|---|
Všichni kdo tuto problematiku řeší by měli napsat kolik mají dětí a kolik jich vychovali a kolik dětí v životě vzdělávali a v jakém složení
|
|
| Neznámý uživatel | 2016-04-08 05:07:54 | |
|---|
| Pokud se přestane financovat školství dle počtu žáků,ředitelé okolních škol přestanou přeplňovat třídy a odebírat jiným školám žáky,i paní ředitelka nejmenované školy nebude nucena hledat varianty,jak si žáky z majoritní skupiny udržet,aby se škola nestala romskou. |
|
| Neznámý uživatel | 2016-04-07 16:32:20 | |
|---|
Řekne mi někdo, zda je spočítáno, o kolik levněji přijdou asistenti pedagoga k dětem s SPU, než zachování homogenní skupiny žáků stejné úrovně s jedním vysoce kvalifikovaným speciálním pedagogem? Mám totiž pocit, že se nám asistenti značně rozmnožili ...A zkoumal někdo, zda se děti s mentálním postižením cítí lépe s majoritní skupinou než se sobě rovnými, kde má možnost vyniknout v rámci svých schopností? Proč všechno, co fungovalo a funguje někdo mění?
|
|
| Neznámý uživatel | 2016-04-07 16:24:51 | |
|---|
| Ano, též pamatuji dobu, kdy bylo zcela normálně akceptováno, že je někdo chytrý a že někomu to až tak nemyslí. A světe div se, nikdo to za diskriminaci nepovažoval. Nešlo mu učení, tak se vyučil a šel si vydělávat. Ten co měl "hlavu", šel studovat. Prostě normální úvaha a normální rozdělení společnosti. A že jsme po letech (my s vysokou školou) obdivovali své spolužáky, jak se umí v životě otáčet i když možná ještě dneska nezvládnou gramatiku :-D. Dnes se musíme bát sdělit, že je žák slabý, protože se to nenosí. Snad aby neutrpěla osobnost...A tak snížíme úroveň středních škol, vysokou si zaplatíme a pak sháníme, kdo nám omítne barák a spraví odpad v kuchyni. Protože to přeci se svým středním a vysokým vzděláním nebude dělat, ne? Je to skutečně úpadek a vede to do horoucích pekel... |
|
| Neznámý uživatel | 2016-04-07 14:14:45 | |
|---|
| Je mi smutno, že na normální děti se již dlouhá léta nemyslí... |
|
| Neznámý uživatel | 2016-04-06 22:01:44 | |
|---|
Jeden kolega mi řekl příměr. Představ si vlak o deseti vagónech. Poslední vagón se zabrzdí. Vlak pojede pomalou rychlostí přesto, že paní učitelka přikládá do lokomotivy, co může. Do každé stanice přijede pozdě a všechny další spoje na přestup mi ujedou. Na příští stanici si přestoupím do normálního, nebrzděného, vlaku a dojedu všude včas.
Ještě jsem zažil dobu, kdy nás v 9. třídě rozdělili do dvou tříd. Na ty co jdou na střední školu a na ty co jdou do učení nebo hned do práce. Nepamatuji si, že by s tím měl někdo problém. Každý věděl, kam patří. Další perlička. Víte, že žák, který 2x propadne na ZŠ, může být přijat na gymnázium? |
|
| Neznámý uživatel | 2016-04-06 13:20:14 | |
|---|
Učit obtížně vzdělavatelného žáka(ať je jakékoliv barvy pleti) je něco jiného, než učit žáka z tzv. dobré rodiny. Dovedete si představit třeba 5 takových žáků s pěti asistenty v jedné třídě s dalšími pětadvaceti žáky? To ani technicky nejde.
Tito žáci potřebují podporu a to stojí peníze. A není podstatné jestli jsou v jedné třídě s ostatními nebo individuálně(co domácí vzdělávání?).
Dovedu pochopit postoj radnice protože nemůže nic jiného dělat - rozhoduje politika a finance.
Chytré úředníky bych poslal, ať předvedou v reálu, jak to správně dělat. |
|
| Neznámý uživatel | 2016-04-06 09:34:30 | |
|---|
| Kdo bude pracovat? Kdo má zájem o vzdělání? Jak bude řešena (zda bude řešna) inkluze na víceletém gymnáziu? Proč do spousty věcí vstupují neziskové oganizace (dobře placené), které za své návrhy nenesou žádnou odpovědnost a snaží se do spousty věcí mluvit? Včera paní ministrně prohlásila, že inkluze běží. Tak k čemu je novela školského zákona? Proč se vydávají metodické pokyny, které nejsou právně závazné? Proč se zvyšuje "PAPÍROVÁNÍ"? No a na závěr: "Ryba smrdí od hlavy." Že by Brusel? Ať někdo z odpovědných nazve pravým jménem příčiny poklesu znalostí žáků, problémy s chováním žáků ...., žeby úpadek společnosti? |
|
| Neznámý uživatel | 2016-04-06 09:14:07 | |
|---|
| To je velmi komplikovaná otázka, stejně jako celá oblast inkluzivního vzdělávání. Upřímně si ale myslím, že změna je vhodná a potřebná, tudíž s postupem obce nesouhlasím. |
|
| Neznámý uživatel | 2016-04-04 08:32:35 | |
|---|
| Mně spíš zajímá vzdělávání většiny, které zoufale upadá, když finanční prostředky tečou do škol ne v závislosti na vzdělávacích potřebách, ale na pouhém počtu kusů. K tématu: na jedné straně pořád chceme někoho někam začleňovat, přičemž ten o to zhusta vůbec nestojí, na druhé straně děti selektujeme pomalu od mateřské školky. Kluk, který v sobě objeví nějaké nadání ve třinácti, má smůlu, protože nestihl včas utéct na gymnázium a teď už se mu nikdo nevěnuje. Je ponechán sám sobě a náhodě, která mu může přihrát do cesty toho správného učitele. Nebo taky ne. |
|
| Mgr. Dalibor Fusek | 2016-04-04 08:19:33 | |
|---|
| Zajímal by nás Váš názor na konkrétní řešení problematiky vzdělávání národnostní menšiny jednou z českých základních škol. |
|
jsme vždy ve spojení s Vámi