| Ivo Mlejnecký | 2025-07-15 10:07:01 |  |
|---|
Rádoby moudrý bonmot “dítě nemá být připraveno na školu, ale škola má být připravena na dítě“ je ve své podstatě velmi „nedomyšlený“ (když chci zůstat zdvořilý). Náš školský systém se desítky let – dle mého názoru a zkušeností naprosto správně - snaží o přesný opak. Pro efektivitu vzdělávání a rovnost šancí, je velmi žádoucí, aby mezi žáky přicházejícími do 1. třídy byly co nejmenší rozdíly. Dnes to kvalifikovaně zajišťují poslední ročníky v MŠ a přípravné třídy pro všechny děti, které jsou opožděné ve vývoji z jakéhokoliv důvodu. Na zánik možnosti odkladu ale doplatí nejen tyto děti. Pro někoho možná překvapivě na to doplatí i děti ostatní. Učitelka jim bude k dispozici méně než nyní, protože bude muset mnohem větší část své kapacity a fyzických a duševních sil věnovat právě těm zaostalým, aby zmenšila rozevřené nůžky
Každý učitel z praxe si na rozdíl od teoretiků ověřil, že čím více rozdílných úrovní připravenosti žáků na výuku ve třídě je, tím hůře se učí. Zaostávající děti s nedostatečnými pracovními návyky a výchovnými problémy jsou už dnes tím, co vyčerpává učitele při výuce nejvíce a často bývají tím hlavním důvodem, proč učitel vyhoří nebo se rozhodne zvolit jinou profesi. Není v silách běžného učitele dlouhodobě každodenně učit – organizovat kvalitní výuku ve třídě pro několik úrovní žáků; buď rezignuje na slabé žáky a věnuje se ostatním nebo naopak brzdí schopné, aby ti slabší dohnali alespoň něco.
Slabší žáci, pokud jsou příliš pozadu, nemají šanci ty schopnější a rychlejší dohnat, rozdíly se během docházky zvětšují a dopad na pracovní morálku a na psychiku zaostávajících dětí asi netřeba rozepisovat.
Je-li pravdivá statistika, že máme více odkladů školní docházky než ve srovnatelných zemích, napadají mě v té souvislosti dvě otázky:
1. Víme jistě, že je to špatně, není to naopak naše výhoda?
2. Můžeme-li považovat za prokázané, že je to špatně, nestačilo by pouze zpřísnit pravidla a následnou kontrolu pro PPP a SPC, která dávají doporučení, aby je nedávala v méně závažných a neodůvodněných případech?
|
|
| Neznámý uživatel | 2025-07-11 16:32:45 | |
|---|
| V této podobě NENÍ. Ať si to jdou ti, kteří to prosadili zkusit, učit ve třídě, kde je dětí s jakýmkoliv omezením více. Největší negativum je to pro spolužáky. |
|
| Neznámý uživatel | 2025-07-08 10:34:56 | |
|---|
| Rozhodně ANO. Pokud by správně fungovaly přípravné třídy a odklady by se nedávaly na požádání, tak ať i nadále fungují, ale prostě realita je naprosto jiná. Přípravné třídy neplní funkci pro kterou byly původně zřizovány, odklady si rodiče vymiňují, aby si ještě rok nemuseli připouštět nějakou zodpovědnost a ruku na srdce - základní školy nejsou připraveny na inkluzi ani na děti po odkladu s jakýmkoli podpůrným opatřením. Nejsou schopny pojmout formativní hodnocení, jsou sto let za opicemi se svými metodami a formami výuky. Samozřejmě existují výjimky, ale těch je opravdu poskrovnu. |
|
| Neznámý uživatel | 2025-07-08 10:26:31 | |
|---|
| rozhodně ano |
|
| Neznámý uživatel | 2025-07-05 10:57:56 | |
|---|
Je to individuální.
Dětem nezralým, z rodin "většinové společnosti" doporučuji. ne proto, že chce mít maminka klid na nově narozeného sourozence, že chce dítěti dopřát "delší dětství", ale proto, že je dítě nezralé.
Také jsou děti, kterým nejspíš odklad ŠD nepomůže. Zde je potřebné vyšetření PPP/SPC.
Je-li dítě ze znevýhodněného prostředí, které má zájem o vzdělávání svého dítěte, dbá na pravidelnou docházku do MŠ, doporučuji také. Je-li dítě, jehož rodiče o vzdělávání svého dítěte nepřikládají důležitost, doporučuji nástup do ZŠ. Tady je možností dobrá prevence - práce s rodinou, s komunitou, ale ta je potřebná už dříve, dokud jsou děti malé. Jinak dítě zpravidla opouští školu co nejdříve ("na co škola - dávky mne uživí, jako všechny u nás doma"). Kolik organizací se věnuje práci v takových rodinách? |
|
| Neznámý uživatel | 2025-07-05 10:31:13 | |
|---|
Není. Jsou děti zdravé, inteligentní, ale ještě nezralé. Proč mají zakoušet stres, neúspěch, když se za rok dobře začlení a do školy budou chodit s radostí? Přípravných tříd je málo, a navíc - ty co ještě existují jsou plné dětí socio-kulturně znevýhodněných. Navíc se plánují zrušit úplně.
Vím, že sociální zralost, pozornost, soustředění a pracovní zralost dětí velmi ovlivňuje jejich výchova/nevýchova v rodině, ale s tím MŠ a ZŠ mnoho nenadělá. Pokud bude ve třídě 1 asistent pedagoga a žádné další dítě s ADHD, s PAS, s poruchami chování, jen pár nezralých dětí, nejspíš to půjde; v současné době je ale takových tříd jen málo. U nás ve škole dětí se SVP přibývá, a sousední speiální škola "praská ve švech". |
|
| Emil Kudrnovský | 2025-07-04 11:21:47 | |
|---|
Není to zásadní, resp. je to individuální - zaleží, jak se to zrovna v tom ročníku sejde vč. vyučujících.
Paušální opatření s asistentem je dobrá pojistka, ale bude stát pár miliard navíc (odhaduji 4-5 tis. asistentů pedagoga navíc, tj. 2,0-2,5 mld. Kč).
Povinné slovní hodnocení je jen klišé, bude se to stejně obcházet. Zákaz opakování 1. ročníku je zbytečný. |
|
| Neznámý uživatel | 2025-07-01 10:38:02 | |
|---|
| Není. Zásadní problém je, že v mnoha případech má rozhodující slovo zákonný zástupce dítěte, přestože jsem přesvědčený, že není odborně kompetentní k tomuto rozhodnutí. Zkrátka opět legislativa v ČR pokulhává za realitou. |
|
| Neznámý uživatel | 2025-07-01 08:54:28 | |
|---|
| Není. |
|
| Mgr. Dalibor Fusek | 2025-06-30 08:41:39 | |
|---|
| Je podle Vás zásadní omezení odkladů PŠD cesta správným směrem? Odůvodněte svou odpověď. |
|
jsme vždy ve spojení s Vámi