| Ivo Mlejnecký | 2026-09-01 11:09:20 |  |
|---|
V EU se jednotlivé země liší:
• ve věku začátku povinného vzdělávání (od 3 ale i až od 7 let),
• v délce „povinného“ vzdělávání (12, ale i až 16 let)
• v maturitním věku (18, ale i až 20 let).
Ve 12 zemích EU mají „povinné školní vzdělávání cca 12-13 let, v 9 zemích (včetně ČR) mají cca 14 let a v 6 zemích 15 a více let
Jen v 9 zemích maturují v 18 letech, zbylé země (včetně ČR) v 19.
Dle mého názoru tedy nijak nevybočujeme.
Vzhledem k tomu, že v ČR zřejmě nemáme možnost investovat a bohatnout na těžbě surovin, na extrémním turistickém ruchu nebo na sklizni zemědělských plodin, myslím, že nám nezbývá než se spolehnout a investovat do vzdělávání....
|
|
| Bartková Libuše | 2026-08-28 11:26:05 | |
|---|
| K zvážení je celková délka základní a střední školy. U maturity jsou nyní 19-20letí mladí, ti již mají být na vysokých školách, nikoliv ve škole společně s primány. Již v septimě (ve 3. ročníku střední školy) jsou žáci zletilí, mnozí souběžně s denní středoškolskou výukou pracují. Celková délka 13 let základního a středního vzdělávání s maturitou patří k nejdelším v porovnání s jinými státy. Redukce jednoho ročníku je proto faktem ke zvážení. |
|
| Ivo Mlejnecký | 2026-08-10 11:03:28 | |
|---|
| Zaznamenal jsem „argumenty“, že 9. ročník je jen drahá čekárna na přijímací zkoušky, že se zde stejně jen opakuje. Nevím proč, ale vzpomněl jsem si při jejich zaznění na jistého čerstvě jmenovaného vysoce postaveného představitele železniční dopravy. Ze statistických dat zjistil, že při nehodách vlaků je nejvíce úmrtí a zraněných v posledním vagóně. A protože byl také kariérní politik, a tedy chytřejší než ostatní, jako prvního ho napadlo přikázat, aby ve všech vlakových soupravách byly poslední vagóny odpojeny ... |
|
| Neznámý uživatel | 2026-08-07 12:06:41 | |
|---|
| Až někdo přijde s ucelenou koncepcí povinné školní docházky, přestanou se ministři střídat jako apoštolové na orloji, nebude někdo chtít ušetřit hlava nehlava 50 mld., nebude se proádět reorganizaqční běsnění,ustálí se požadavky na kurikulum, budou VŠ vědět, co učit, přestaneme házet do koše názory učitelů a fundovaných pedagogů - jak teoretiků, tak ktiků,nebudeme inovovat podle toho, jak se pan Plaga nebo pan Babiš vyspí, nebudeme opakovat omyly muzikologa Nejedlého, vyhodnotíme - především z pedagogického hlediska - stav dnešního školství a fundovaně poznáme potřeby vzdělanostní společnosti a funkčnost jednotlivých stupňů škol a všechna tato hlediska nám ukáží, že je lepších osm let základní školy, než škola devítiletá a budeme vědět, jakým způsobem vzdělávat čtrnáctileté děti dál - tedy až zvážíme a solidně promyslíme i všechny souvislosti a prověříme naše možnosti, pak možná dáme přednost tomuto hloupému nápadu. |
|
| Neznámý uživatel | 2026-07-30 08:53:27 | |
|---|
| Napadlo někoho to, že v jednom roce budou ze ZŠ vycházet dva populační ročníky? Když již dnes máme v některých místech problém s uspokojením přihlášek uchazečů na SŠ, co teprve při schválení? |
|
| Ivo Mlejnecký | 2026-07-28 12:10:29 | |
|---|
Nemám k dispozici kompletní argumenty, které vedly v minulosti ke znovu obnovení devítileté školní docházky. Mají je a nastudovali si je autoři návrhu na znovu zkrácení na 8 let?
Mne napadají tyto úvahy:
Budou-li žáci chodit do základní školy o 1/9 času méně (vzhledem k tomu, že v 9. ročníku se ve skutečnosti učí nejvíce hodin, jde téměř o 13%), jejich osvojování si kompetencí a učiva bude mít o to menší rozsah. Tedy o toto v ČR omezíme základní vzdělávání. Neumím si představit, jak by se tento rozsah doplnil do stávajících učebních plánů učilišť a SŠ.
Možná půjde „naložit“ studentům gymnázií a některých hodně elitních SŠ, kde si žáci většinou poradí se vším... Tedy pro tyto velmi nadané žáky to možná časová úspora bude. Můj odhad je, že takovýchto žáků máme v populaci maximálně 20 %.
Neměli bychom mít k dispozici přehledný výpočet, který dokládá úsporu těch 50 miliard? O slibovaných finančních úsporách ve školství totiž už víme své – například inkluze měla kromě jiného taky ušetřit. Jeden z argumentů pro její zavedení tehdy zněl, že vzdělávání žáka s hendikepy v běžné základní škole je mnohem levnější než ve škole speciální ...
O jednorázových nákladech na tuto změnu jsem se nikde nedočetl. Nebudou žádné?
Bude-li zrušen 9. ročník, praxe si časem vynutí řešení – na učilištích a ŠS budou dohánět nedostatky ze ZŠ, a to svoje dosavadní „zoptimalizují“. No a po skončení středního školství – absolventi hurá do různých kurzů a nástaveb a rekvalifikací atd., tam se vše doučíte. Chceme věřit, že náklady na toto vyjdou nižší, než ta zřejmě velmi „nahrubo“ odhadnutá úspora?
|
|
| Mgr. Dalibor Fusek | 2026-07-27 14:34:46 | |
|---|
| Vládní hnutí SPD přišlo s návrhem, jak by se podle něj dalo ušetřit ve státním rozpočtu 50 miliard korun ročně. Od roku 2029 chce zrušit poslední ročník povinné školní docházky. Nápadu se chytil i premiér Andrej Babiš (ANO) a slíbil, že se jím koalice bude zabývat. Co si o tom myslíte Vy? |
|
jsme vždy ve spojení s Vámi