Oslovili jsme pana Ondřeje Kaniu, v otázkách týkajících se stávajícího nouzového stavu v České republice, a to v kontextu celého českého školství, ale i fungování jeho vlastních škol. Rozhovor s ním přinášíme zde.

1) Začněme trochu osobně. Dne 12. března 2020 byl na území České republiky v souvislosti s tzv. koronavirovou nákazou vyhlášen vládou ČR nouzový stav, a to na dobu 30 dní (již nyní je takřka jisté, že bude prodloužen). Téhož dne, s účinností ode dne následujícího, byla usnesením vlády zakázána osobní přítomnost žáků a studentů na základním, středním a vyšším odborném vzdělávání, dále pak osobní přítomnost žáků na základním uměleckém vzdělávání a dalších. Jak si tento okamžik vybavujete? Jak jste jej v dané chvíli přijal(a)?  Co Vás v tu chvíli napadalo?

Vzhledem k tomu, že naše vzdělávací skupina nejen, že vlastní a provozuje čtyři školy, ale také mezinárodní vzdělávací veletrhy a agenturu, které se soustředí na rekrutaci studentů pro zahraniční střední a vysoké školy, tak z logiky našeho mezinárodního rozsahu sledujeme to, co se děje v zahraničí asi více, než průměrný člověk. Již od konce ledna, kdy jsem byl mimo jiné na konferenci v Londýně a pár představitelů partnerských škol mi říkali, že byli v Číně a jak tam situaci vypadá, to pro mě bylo téma, které jsem sledoval. V druhé polovině února už bylo zjevné, že se to dostane i k nám a všechno vyvrcholilo, když jsem byl na konci února na víkend v Paříži, kde již tou dobou bylo téměř 200 případů. Okamžitě po návratu, jsem se spojil s našimi řediteli a vysvětlil jsem jim, že se musíme připravit na potenciální zavření škol v České republice a na Slovensku (naši čtvrtou školu jsme otevřeli letos v září v Bratislavě). Čili ,my jsme na to byli podle mě, minimálně mentálně, velice dobře připraveni. 

2) V tuto chvíli jsme se posunuli takřka měsíc dopředu, situace je v podstatě stále stejná. Je podle Vašeho názoru činnost vlády ČR a ministerstva v řízení tohoto procesu dostačující? Jak vůbec jejich dosavadní roli hodnotíte?

Jak jsem ve své pozici a práci ve školství a vzdělávání zestárnul a snad i zmoudřel, tak se snažím veřejně příliš nekritizovat a to ať politiky, tak vlastně kohokoliv jiného. Jak jsem říkal, máme poměrně mezinárodní rozsah, koneckonců jsem v srpnu na tento a další školní rok relokoval i se snoubenkou do Bratislavy, abych byl naší nejnovější škole na blízku, takže mám srovnání i s tím, jak se s tím pere vláda na Slovensku a skrze naše další aktivity máme představu i v tom, jak se s tím perou ve Velké Británii, USA, Kanadě, Polsku a Maďarsku. Musím říct, že co se týče státu, tak tu situaci, pravděpodobně za velkého tlaku a často i oprávněné kritiky veřejnosti, zvládáme nadprůměrně dobře. Co se týče aktivit ministerstva školství, tak byť jsem velkým příznivcem pana ministra Plagy, tak mě velice mrzí nedostatek komunikace a nedostatek vedení v takto bezprecedentní situaci. Naše školy jsou řekl bych velice nadprůměrně digitalizované, takže my s přechodem neměli moc problém. Pokud se ale bavíme o celé vzdělávací soustavě, tak bych očekával, že právě ministr školství a jeho nejbližší tým expertů, bude aktivně komunikovat skrze sociální sítě, skrze média, skrze různé webináře a virtuální konference se školami. Očekával jsem, že bude MŠMT moderovat z hlediska metodiky a organizace virtuální výuky celou debatu a posune celý systém kupředu. Bohužel to se nestalo, ale této role se chopily snad desítky jednotlivců a různých organizací a škol a to si myslím, že ve výsledku školství strašně prospěje. Ještě bych chtěl ujasnit, že v žádném případě tímto nechci kritizovat celé ministerstvo školství, protože jsem si naprosto vědom toho, jak má ministerstvo omezenou personální kapacitu a jak tvrdě tam lidí musí pracovat, spíš mi jde o komunikaci, motivaci, inspiraci, která zase tolik času nezabere a od nejvyšších představitelů ministerstva bych to prostě očekával. 

3) Pokud byste byl(a) politikem. Jak byste příslušnou situaci řešil(a) Vy? Případně se ztotožňujete s dosavadními kroky vlády a ministerstva?

Dnes víc než kdy dřív, je ať už od vlády, nebo od ministerstva, podstatná jasná, srozumitelná, promyšlená, koordinovaná a inspirativní komunikace. Já mám napříč mými školami přes 80 učitelů. S řediteli komunikuji prakticky každý den, s učiteli jednou týdně, kdy jim posílám různé postřehy, doporučení, komentáře, apod. Komunikace je strašně důležitá. To vláda, ani ministerstvo prostě nezvládlo. U vlády to mohu částečně chápat, protože stát je obrovský kolos složený z mnoha různých institucí, týmů, zájmů, apod. U ministerstva mi přijde hrozná škoda, že se toho od začátku komunikačně nechopilo. Takže mám větší pochopení pro přešlapy vlády jako celku, než u ministerstva samotného. 

4) Jak už je všeobecně známo, uzavřeny byly všechny školy s výjimkou škol mateřských. Proč tomu tak je? Co si o tomto myslíte?

Upřímně se přiznám, že jsem nevěděl, že školky jsou stále otevřené. Nicméně mé doporučení by bylo, aby se nejprve a co nejdříve co to bude možné, samozřejmě za situace co nejmenšího rizika, otevřeli právě školky a první stupně základních škol, jelikož virtuální výuka je pro takto mladé děti téměř nerealizovatelná bez toho, aniž by rodič musel suplovat roli učitele. Starší děti od druhého stupně po střední školy určitě zvládnou dokončit školní rok virtuálně a dokonce si myslím, že by to školství strašně posunulo. Pokud bude existovat nějaká míra epidemiologického rizika, tak bych otevření škol neuspěchal. Jen v naší školní budově v Praze, kde máme dvě naše školy a pronajímáme menší prostory dalším dvěma školám, máme přes 500 dětí a 100 učitelů a dalších zaměstnanců. Neumím si představit realizovat taková hygienická a bezpečnostní opatření, aby se to riziko maximálně eliminovalo. 

5) Poněkud složitá situace je se samotnou výukou. Z médií se dozvídáme o spoustě aktivit a různých inovací spočívající především v distančním vzdělávání a on-line výuce. Jak se díváte na roli ministerstva, samosprávy, ale samotných učitelů v této situaci? Jak a kdo zvládá svoji roli?

Myslím si, že to je velký šok pro české školství. Sám jsem byl na začátku takové iniciativy, která aktuálně již pomohla s implementací virtuální výuky a organizace virtuální výuky přes 150 školám po celé České republice. Vím o školách, které fungují způsobem, že učitel jednou týdně pošle seznam stránek v učebnicích, které si má student pročíst a vypracovat. To je přístup 18. století, ale bohužel nezanedbatelná část škol takto pořád funguje, což je pro mě upřímně řečeno fascinující a nepochopitelné. Potom máte školy, na které by v normální situaci bylo nahlíženo přes prsty, tedy školy, které jsou menší, jsou na vesnicích, nebo v malých městech a nepřišlo by Vám, že to je zrovna místo, kde bude probíhat fantastická virtuální výuka za použití nejrůznějších digitálních nástrojů. Takových je taky dost. Školství to určitě posune, doufám, ale přesně tohle je chvíle, kdy bych očekával, že přijde ministr školství a začne diskuse o věcech typu, zda je skutečně nutné, když tady jako soustava škol zvládneme 3 měsíce virtuální výuku, což je naprosto bezprecedentní situace, aby nám stát centrálně organizoval přijímací zkoušky, maturity, aby nám detailně určoval o máme učit a z čeho mají studenti povinně maturovat. Já mnohem více důvěřuji těm jednotlivým školám a učitelům a jakémusi tržnímu až evolučnímu principu, kdy po nějaké době se to samo vyvine do obecně přijatelné podoby, pokud těm věcem necháme přirozený průběh a nebudeme je centralizovat. 

6) Nyní se trošičku zasněme. Vedení krizového štábu i politická reprezentaci řídící nouzový stav je víceméně optimistická s postupným uvolňováním stávajícího stavu. Kdy Vy si myslíte, že by se děti mohly postupně vracet do škol?

Pokud odborníci jasně řeknou, že riziko nákazy stovek tisíc studentů a učitelů je minimální, tak nemám problém s tím, aby se vrátili do škol v půlce května. Pokud riziko bude existovat, minimálně druhé stupně, osmiletá gymnázia a střední školy, by měli školní rok dokončit virtuálně. Bude zbývat reálně měsíc do konce školního roku, to se stejně zase tolik nestane a podstupovat kvůli tomu nějaké riziko, je nerozumné. Rovněž, pokud bych o tom rozhodoval já, tak bych letošním maturantům odpustil maturity, tak jak navrhovalo ministerstvo jim udělal maturitní vysvědčení z průměru posledních tří pololetí a myslím si, že bychom ve výsledku zjistili, že ta zkouška by stejně nic nezměnila. Letošní maturanti budou v životě stejně, ne li ještě úspěšnější. vzhledem k tomu čím musí teď procházet, než maturanti předchozí, o tom jsem přesvědčen a žádná státní, centralizovaná zkouška na tom nic nezmění. 

7) Velmi mediálně propíraným tématem pak jsou podmínky, za kterých by měl být návrat žáků možný. Jsme si vědomi, že žádné podmínky ještě stanoveny nebyly, co byste však očekávali, že se bude nyní dít?

Jak jsem řekl, bylo by krajně nezodpovědné, pokud by existovalo epidemiologické riziko, aby se školy plošně otevřely. Naštěstí tři z našich čtyř škol nespadají do českého systému, nýbrž jsou školami mezinárodními, takže nejsou tak regulovány, jako naše čtvrtá škola, Pražské humanitní gymnázium, čili u těchto škol, pokud usoudíme, že podmínky, za kterých se školy otevřou budou rizikové, tak zvážíme, že školy i tak necháme zavřené a školní rok dokončíme virtuálně. Dnes jsem to řešil s našimi řediteli a určitě, pokud se to stane, se budeme ptát dotazníkovým šetřením i našich rodičů a učitelů. 

8) Mnoho lidí vidí ve stávajícím stavu kromě ztrát a problémů také značné množství příležitostí. Řadíte se také mezi tyto osoby? Myslíte si, že nám tato situace může přinést také něco pozitivního?

Zcela nepochybně je to obrovská příležitost. Jak jsem již zmínil tak je to především obrovská příležitost pro celý systém se zmodernizovat. Ty hlasy lidí uvažujících zcela analogově o tom, že stát má patent na rozum ve školství, snad již nebudou slyšet. Je to perfektní šance zbavit se nesmyslných, centralizovaných opatření. Co se týče nás, tak my jako vzdělávací skupina díky této situaci řešíme několik velice zajímavých příležitostí, jednou z nich je, že momentálně pracujeme na tom, abychom přišli s koncepcí globální virtuální školy, tedy že by American Academy jako síť škol nefungovala jen skrze své kamenné pobočky v Praze, Brně a Bratislavě, ale také nadále virtuálně, pro jakéhokoliv studenta po celém světě. Je to poměrně složitá rovnice, jelikož projektů tohoto typu, po celém světě, příliš mnoho není. Takže kdo ví, možná změníme naši strategii a neotevřeme další školy v Budapešti a Varšavě, ale ponecháme si naše současné, kamenné školy, do těch budeme nadále investovat a budeme rozvíjet globální, virtuální školu. 

9) Pokud byste měli být učitelem a zhodnotit vládu ČR a ministerstvo známkou jako ve škole za to, jakým způsobem se stávající krizí vypořádala. Jak by vypadalo Vaše hodnocení?

Pokud bych měl být zcela objektivní, zahodil své politické preference a vzal bych do úvahy složitost, unikátnost situace a to, jak se s tím perou další země, tak bych dal vládě dvojku. Ministerstvu bohužel tři minus z hlediska komunikace a nevyužití příležitosti. Jsem si ale jist, že všichni na ministerstvu tvrdě pracují a jejich práce má reálný a potřebný dopad, to ale neumím zhodnotit. Ta komunikace mě prostě mrzí. 

10) Pokud jsme do současné chvíle pozapomněli na něco důležitého, co se týká příslušné problematiky, a co byste nám chtěl(sdělit), učiňte tak prosím nyní.

Přeji všem, aby byli zdraví, aby to vydrželi a aby se na celou tuhle anabázi také dívali jako na příležitost. Naše životy už nikdy nebudou jako předtím. Tím si buďme jisti.