Vzdělávací služby

O co jde?

Náš portál je nástroj, ve kterém lze nalézt veškeré potřebné informace z oblastí vzdělávání a trhu práce. Nabízíme nepřeberné množství služeb vedoucích ke zkvalitnění Vašeho vzdělání.

Pro koho to je?

Pro každého, koho zajímá vzdělávání anebo trh práce. Našimi klienty jsou ředitelé škol a jejich zástupci, učitelé, žáci, studenti a jejich rodiče, stejně tak firmy a jejich zaměstnanci.

Proč zrovna my?

Protože u nás naleznete vše, co se vzdělávání a trhu práce týká. Pracujeme systematicky a naše databáze se neustále rozšiřují. Jsme profesionálové, nejen, že víme, co chcete, my víme i co potřebujete.



Jiří Zajíček, předseda Unie školských asociací ČR – CZESHA, v rozhovoru se Vzdělávacími službami na téma stávajícího nouzového stavu v ČR a jeho promítnutí do oblasti vzdělávání

autor: Mgr. Dalibor Fusek - Všechny články autora

Oslovili jsme pana Jiřího Zajíčka, předsedu Unie školských asociací ČR – CZESHA, v otázkách týkajících se stávajícího nouzového stavu v České republice. Rozhovor s ním přinášíme zde.



1) Začněme trochu osobně. Dne 5. října 2020 byl na území České republiky v souvislosti s tzv. koronavirovou nákazou opětovně vyhlášen vládou ČR nouzový stav, a to na dobu 30 dní. V následujících dnech byla usneseními vlády nejprve omezena a následně zakázána osobní přítomnost žáků a studentů na základním, středním a vyšším odborném vzdělávání, dále pak osobní přítomnost žáků na základním uměleckém vzdělávání a dalších. S ohledem na opakování stavu z jara tohoto roku by nás zajímalo, zda jste dané kroky očekával? Případně, zda Vás jednání vlády překvapilo?



To, že od 5.10. došlo k vyhlášení nouzového stavu a omezení osobní přítomnosti žáků středních škol nebylo příliš překvapivé. Při pohledu na nárůst počtu nakažených v některých regionech bylo pravděpodobné, že musí dojít k určitým omezením. Co nebylo možné odhadnout bylo jen kdy k tomu dojde a v jakém rozsahu zasáhnou přijatá opatření vzdělávací systém. Školy se na zákaz osobní přítomnosti žáků připravovaly, jen do poslední chvíle nebylo jasné kterých škol se první vlna omezení dotkne a v jakém rozsahu. Určitě jsme ale byli připravení výrazně lépe, než v jarním období.



2) Školy přešly na tzv. distanční vzdělávání. Měla podle Vás vláda nějakou jinou možnost, jak vzdělávání řešit?



Distanční vzdělávání je náročná forma výuky, nemůže plně nahradit prezenční výuku a už vůbec ne při dlouhodobém využití. Efektivita jejího využití přímo souvisí s věkem žáků. Velmi problematická je na prvním stupni základních škol,  na středních školách je oproti tomu její využití možné ve větší míře. Také technické vybavení žáků a škol je velmi rozdílné a ne všude jsou vytvořené podmínky pro bezproblémovou on-line výuku v synchronním režimu. Jsou zde problémy v rovině  technické i v rovině osobní a personální. Záleží ale také na oboru vzdělávání a podílu praktického vyučování. To distančním způsobem příliš nahradit nelze. Proto jsme se snažili udržet praktické vyučování v prezenčním režimu co nejdéle. Je třeba si uvědomit, že dopad absence praktické výuky může být značný zejména u závěrečných ročníků středních škol. Jde především o praktickou část maturitních zkoušek a o závěrečné zkoušky. Žáci přišli o praktickou výuku již od poloviny března, a i přes snahy obnovit v červnu praktické vyučování na bázi dobrovolnosti je zde značná mezera, kterou je nutné dohnat a nahradit. Proto doufáme, že alespoň praktickou výuku v prezenčním režimu bude možné obnovit co možná nejdříve, stejně jako výuku na prvních stupních základních škol.



3) V souvislosti s distančním vzděláváním, vláda po jarní vlně přislíbila školám technické vybavení umožňující daný typ výuky. Postupovala správně a dostatečně rychle?



Vláda finančně podpořila školy, které zajišťují povinnou školní docházku. Na nákup IT techniky dostaly prostředky základní školy a nižší stupně víceletých gymnázií. Systémovou podporu potřebují ale i střední školy. Byly zde samozřejmě možnosti čerpat finanční prostředky z evropských fondů, ale to bylo administrativně náročné, a ne všechny školy tuto možnost reálně opravdu využily. Přesto i střední školy musí zajistit distanční výuku a jejich podpora je nutná. Nelze veškerou zodpovědnost přenést jen na zřizovatele škol, nutné je systémové řešení. Jsou zde jisté přísliby o možném financování s fondu obnovy EU, ale zatím jsou poměrně mlhavé.



4) Bude mít stávající stav, tedy nepřítomnost žáků ve školách, nějaký vliv v budoucnosti? Případně jaký?



To, jak se promítne současná situace na výstupy vzdělávání bude závislé především na délce zákazu osobní přítomnosti žáků ve školách. Čím déle bude trvat tento stav, tím více ovlivní znalosti a kompetence žáků. Tato situace určitě povede i k úvahám o obsahu vzdělávání a náplně RVP. To nakonec předpokládá i strategie rozvoje vzdělávací soustavy 2030+.



5) Stávající situace bude mít samozřejmě významný vliv na mnohá odvětví. Pokud může být tento pozitivní vliv také v oblasti školství, pokuste se jej specifikovat.



Pro školství může být pozitivní především to, že začneme opět uvažovat o obsahu a formách vzdělávání. Navíc došlo i k masivní digitalizaci výuky. To by za normálních okolností trvalo mnoho let. Teď jsme to museli zvládnout v řádu měsíců. To vnímám jako hlavní pozitiva.



 



 


22.10.2020 | Karma článku: 2.97
Pondělí 18.01.2021, svátek má Vladislav


Přihlášení





Zapomněli jste heslo?
Proč se registrovat? Registrovat
Registrací dostanete přístup do všech sekcí portálu. Můžete rovněž objednávat služby v placených sekcích anebo využívat bonusů Systému bonifikace.

jsme vždy ve spojení s Vámi

Facebook Google plus ICQ-671236329 Skype Twitter LinkedIn

Aktuální anketa

Necháte se očkovat proti COVIDU a za jakých podmínek?

  1. Samozřejmě, za jakýchkoliv podmínek (11)
  2. Ano, ale počkám, ja budou reagovat první očkovaní (5)
  3. Nechám, jen když to bude povinné (1)
  4. Nenechám se očkovat za žádných podmínek (2)
  5. Zatím ještě nevím (5)


Další ankety Vložit anketu

Dnešní počasí v krajích ČR

Počasí

Používáním webu souhlasíte s tím, že k poskytování služeb a analýze návštěvnosti používáme soubory cookie.