Vzdělávací služby

O co jde?

Náš portál je nástroj, ve kterém lze nalézt veškeré potřebné informace z oblastí vzdělávání a trhu práce. Nabízíme nepřeberné množství služeb vedoucích ke zkvalitnění Vašeho vzdělání.

Pro koho to je?

Pro každého, koho zajímá vzdělávání anebo trh práce. Našimi klienty jsou ředitelé škol a jejich zástupci, učitelé, žáci, studenti a jejich rodiče, stejně tak firmy a jejich zaměstnanci.

Proč zrovna my?

Protože u nás naleznete vše, co se vzdělávání a trhu práce týká. Pracujeme systematicky a naše databáze se neustále rozšiřují. Jsme profesionálové, nejen, že víme, co chcete, my víme i co potřebujete.

Chat
Napište nám Váš dotaz Zavřít


Náš komentář

Zde Vám přineseme naše komentáře, zhodnocení či glosy k tématům, které nás zaujmou. Upozorňujeme, že se jedná pouze o náš osobní názor, někdy také využijeme prostředků nadsázky. I z tohoto důvodu doufáme, že se nikoho nedotkneme. Zcela jistě to není náš cíl.

25.7.2014

Falešná solidarita českého člověka

Opět jsem se přesvědčil o tom, do jaké míry je myšlení některých českých lidí omezené a troufám si dokonce říct i falešné.
Krásná slova znějící "bezplatnost, solidarita, úcta", se vždy vytrácejí, pokud se dosadí do logického kontextu fungování české společnosti. Léčebny pro dlouhodobě nemocné (LDN) se začínají pomalu ale jistě přeplňovat. Není tomu tak z důvodu nějaké náhlé katastrofy, anebo kvůli nárustu počtu lidí v dané kategorii, ale světe div se, kvůli tak "banální záležitosti", jakou je rušení poplatků v nemocnici. Daný jev je totiž nádhernou ukázkou, proč je důležité regulovat oblast zdravotnictví a jiných sociálních služeb, a to především z důvodu nadměrného zneužívání těchto služeb. Mladí, kteří by si jinak velmi dobře rozmysleli, zda se budou o své rodiče či jiné příbuzné starat spíše doma anebo je raději nechají napospas systému již mají nyní jasno. Jestliže nemusejí platit poplatek 100 Kč denně, je pro ně "výhodnější" ponechat tyto lidi v LDN. Námitky typu, že se nejedná o sociální, ale morální problém, jsou jistě na místě, ovšem jsou falešné. Jen se ukazuje, kam vede "socializace" společnosti. Uvedené řešení (zrušení poplatků) vede přesně k těmto negativním jevům. Obdobně je tomu např. při neproplacení prvních 3 dní nemocenské. Rázem je nemocnost českého člověka poloviční. Zcela jistě se začnou okamžitě ozývat rádoby lidumilové, že opatření má i kladné stránky, jako je např. nepřecházení nemocí apod. Celý problém je ovšem mnohem hlubší. Jestliže srovnáme čísla, která vykazuje česká společnost a obdobná čísla z obdobných států, zjistíme, že tato čísla jsou velmi náchylná k radikálním změnám souvisejícím se změnami systému. Jesliže systém nastavíme jako v ostatních státech, fungují tato čísla také stejně, chováme se tedy velmi racionálně. Problém je, že naše přílišná sociálnost nás postupně žene do spáru vzniku jakéhosi skanzenu sociálního státu v Evropě. A takto opravdu já žít nechci. Věřím, že samotní lidé a tedy voliči to konečně pochopí. Jinak zůstaneme tímto skanzenem, kdy budeme všichni jen platit, na všechno kašlat, ale současně budeme mít sociální služby, které se svou kvalitou budou blížit Kubě. Problém je totiž v tom, že základem solidarity je úcta, a to i sama k sobě. A to "soudruzi" nikdy nemohou pochopit.
Průměr: 3,67

7.7.2014

Absolutní socanská demagogie

Nejsem žádný jaderný fyzik, ani matematik. Jsem obyčejný, racionálně uvažující člověk, který umí selsky přemýšlet. I z tohoto důvodu jsem si dal tu „práci“, abych si ověřil, zda výstražná slova, která pronáší někteří naši politici, jsou skutečně pravdivá.
Jde mi především o otázku únosnosti či neúnosnosti důchodového systému v ČR. Udělal jsem si jednoduchý propočet. Nalezl jsem si na stránkách ČSÚ počet lidí, kteří pobírají důchod, a ty jsem vynásobil průměrným důchodem po dobu 12 měsíců. Došel jsem k cifře vyšší než 400 mld. Kč. Jestliže bude někdo argumentovat, že veškeré důchody nejsou starobní důchody, má sice pravdu, ale je potřebné tyto lidi započítat, nepředpokládám totiž, že by tato skupina v budoucnu početně klesla. Jestliže bude někdo protestovat, že průměrný důchod není obvyklý důchod, má opět smůlu, v tomto výpočtu nejde o „blaho“ lidí, ale o náklady státu. Jestliže demografické prognózy mluví pravdu a ono je to opravdu velmi pravděpodobné, změní se tento poměr lidí, kteří jsou v důchodu a kteří pracují do pár let zcela zásadním způsobem, bohužel v neprospěch věci. Omlouvám se, že jsem neuvedl doposud stávající poměr. Ten je cca 5 mil. pracujících ku 5 mil. nepracujících (3,2 mil. již uvedených důchodců). Za 30 let bude tento poměr zásadně jiný. Jakmile začnou odcházet do důchodu tzv. Husákovy děti, bude poměr cca 4 mil důchodců ku 4 mil. pracujících. Když započteme děti a mládež, bude neproduktivních v této společnosti více než dvě třetiny. Bohužel již tento trend nelze zvrátit. Veškeré levicové kecy, jakože stát nemá propopulační politiku (mimochodem absolutní nesmysl, který vyvrací fakt, že populace není vytvářena na základě peněz, ale naopak. Nejméně vyspělé státy mají nejvyšší porodnost a žádný vyspělý stát neprodukuje děti), že stát by měl fungovat efektivněji a nemělo by se krást (i kdyby byla vyřešena veškerá černá a šedá ekonomika v nominální hodnotě 100 mld. korun ročně, tak to problém neřeší), že by bylo potřeba získat peníze od těch „hajzlů“ bohatých (což by znamenalo jejich úprk do ciziny a snížení výběrů daní) jsou absolutně zcestné. Bez změny samotného systému je nereálné garantovat dnešním mladým jakýkoliv důchod. Nechme stávající důchodce důchodci. I když jsou ve své argumentaci minimálně na štíru, pokud tvrdí, že se v životě již dost napracovali a mají nárok na důchod, akceptujme to. Nechme je v této mylné myšlence a tvořme budoucnost hlavně pro naše děti. Nedá mi to a musím se k uvedené myšlence vrátit. Ano, stojím si za tím, naši důchodci si na sebe skutečně nevydělali ani korunu. Problém je právě v systému. Máme zde průběžný systém, kdy stávající pracující platí stávající důchodce. Komunismus měl jedinou „výhodu“. Průběžný systém byl vzhledem k ostatním makroekonomickým číslům výhodný. Nedej Bože, kdyby komunismus začal i fungovat. Skončil by katastrofálně. Jestliže průměrná žena odcházela do práce v cca 20 letech, mateřskou čerpala po dobu 1 roku a do důchodu odcházela v 60 letech, bylo to únosné. Jestliže se navíc dožila v průměru 70 let, bylo to i ekonomicky opodstatnitelné. Srovnejme to jen s dneškem. Stejná žena do 29 let v průměru studuje, se 2 dětmi stráví na mateřské 9 let, do důchodu odchází ve stejnou dobu jako za komunismu, ale dožívá se 90 let, jedná se o zcela zásadní posun v parametrech. Nic proti ženám, ale tři čtvrtiny svého života stráví neproduktivně. U mužů je to v podstatě vzhledem k jejich kratšímu dožití stejné. Je opravdu nemožné tuto „masu“ v budoucnu uživit. A zcela podporuji myšlenku, že tito lidé si na sebe vydělali. To je v pořádku. Je ovšem potřebné a nutné tyto důchody zosobnit a nastavit tak, aby byly nastaveny pro každého jednotlivce osobně. Pokud se dané nestane, je nemožné, aby mnohem méně mladých uživilo mnohem více starých. Má to nějaké řešení? Samozřejmě že má. A dokonce i politické. Začněme levicí. První možnost, zadlužit stát. Ano, pokud se systém nezmění, není možné garantovat vyrovnané rozpočty. Sám jsem si spočítal, že pokud zůstanou parametry stejné, již v roce 2032 přesáhnou výdaje na důchody veškeré příjmy do státního rozpočtu. Zjednodušeně se stane, že nebudou peníze na školy, zdravotnictví, armádu, policii, v podstatě na nic jiného než na důchody. Asi špatná volba. Druhá možnost, zvýšit porodnost. Krásná myšlenka a i kdyby se ji podařilo zrealizovat, řešení se dostaví až za minimálně 30 let, čili problém to neřeší. Zvýšení daní. Naprostý nesmysl. Hledání řešení neřešení. Jestli si někdo myslí, že zvýšení daní přinese vyšší příjmy do rozpočtu, je totálně naivní. Nikde na světě se to nestalo, tak pochybuji, že u nás. Navíc, i kdyby se to zcela náhodou podařilo, bude to znamenat, že spousta mladých lidí, která dnes přemýšlí o své budoucnosti, se raději přidá na stranu nezodpovědnosti, raději odejde do ciziny a v žádném případě nebude riskovat, že v prvním roce svého podnikání zkrachuje. Logicky tedy nevidím na straně levice řešení. Existuje nějaká jiná možnost? Samozřejmě, že ano. Všude kolem nás se s ní setkáváme. Je až nepochopitelné, že jen v ČR se na to pořád nepřišlo. Zosobněme určitou míru důchodů. Ano, každý si poté bude moci říct, já už jsem si na sebe vydělal. Argument, že solidarita je nutná, je sice krásný, ale v našem případě zcestný. Co je solidárního na tom, že 99 % důchodů je nezosobněných. To už není solidarita, ale úchylka. Nechci se již zde více rozepisovat o tomto problému. Dalo by se napsat tisíce stránek a argumentů pro změnu stávajícího systému. Problém je v tom, že lidé o nich nechtějí slyšet a raději si „dožijí“ podle svého než aby svým dětem a vnoučatům nabídli nějakou budoucnost. Mám obavu, že se v této věci nejlépe profiluje největší problém české společnosti. Jsme absolutně nezodpovědní a vždy myslíme jen a jen na sebe. Smutné je to, že je to i v případě našich dětí.
Průměr: 3,67

1 2 3 4 > >>
Pondělí 09.12.2024, svátek má Vratislav


Přihlášení





Zapomněli jste heslo?
Proč se registrovat? Registrovat
Registrací dostanete přístup do všech sekcí portálu. Můžete rovněž objednávat služby v placených sekcích anebo využívat bonusů Systému bonifikace.

jsme vždy ve spojení s Vámi

Facebook Google plus ICQ-671236329 Skype Twitter LinkedIn

Aktuální anketa

Využíváte ve své práci Střední článek podpory?

  1. Ano, velmi často (1)
  2. Ano, ale zřídka (1)
  3. Vím o něm, ale nepoužil jsem jej (2)
  4. Ne, nepoužívám jej (4)
  5. Nikdy jsem o něm neslyšel (2)


Další ankety Vložit anketu

Dnešní počasí v krajích ČR

Počasí

Používáním webu souhlasíte s tím, že k poskytování služeb a analýze návštěvnosti používáme soubory cookie.